1.Kapitola-Slib

20. října 2008 v 10:00 | Paia |  ○Písečné slzy
Heheee tak je tu první díl povídky...Doufám že se vám bude líbit...Jiank bych předem chtěla upozornit,že je to moje FanFiction,takže se s pravým Naruto příběhem nemusí shodovat...Až tam bude hudba tak si jí určitě pusťte a v místě kde uvidíte hvězdičky tak jí zase stopněte...propříště už to snad nebudu muset připomínat...

Shikamaru ležel bezmyšlenkovitě v posteli.Celou noc.Zíral do stropu a počítal praskliny,kterých nebylo zrovna málo.Líně se podíval na budík vedle postele.,,Půl čtvrtý jo?"Zamrumlal si pro sebe a zhluboka se nadechl.Nechtělo se mu vstávat,ale zároveň tam nechtěl jen tak ležet.V duchu si napočítal do deseti a konečně odkopnul deku.Spustil nohy na zem,zazíval a projel si rukou v rozpuštěných vlasech.


Po studené podlaze došel na balkón a zahleděl se do noční Listové.Nikde ani noha,všude klid a jeho jedinými společníky byly hvězdy,které osvítily noční oblohu.Věděl že má zhruba hodinu a půl,než se rodiče vzbudí,ale rozhodně se mu nechtělo tak pospíchat.Naklonil se přes balkónové zábradlí a snažil se nahlédnout do ložnice rodičů.Byl si naprosto jistý,že je neuvidí v nějaké nevhodné situaci,chtěl prostě jen vědět,jestli ještě spí.A jeho tušení se potvrdilo...
Když se pak kradl okolo jejich ložnice,musel přemýšlet nad tím,co mu říkal otec:,,Každá žena je krásná...jen musíš její krásu poznat..."Kdyby tohle platilo...povzdechl si a nepřestával se dívat pod nohy aby nějak špatně nenašlápl nevzbudil ty dva jenže...
,,Shikamaru!!"Ozvalo se za jeho zády.Opatrně se otočil a s přivřenýma očima si prohlédnul postavu která stála za ním.,,Je ti dvacet a pořád se kradeš z domu jako malej kluk!"Zakroutil hlavou jeho otec a v očích měl kromě ospalého i ten znuděný výraz.,,Je mi jedno co po nocích děláš,ale aspoň mě při tom nebuď..."Zamrumlal a zatáhnul za sebou dveře.Shikamaru si oddechnul ale zároveň ho štvalo,že neumí chodit ani tak potichu aniž by ho někdo slyšel.

***

,,Prosím jedny cigarety!"Zahuhlal na prodavače v malém zatuchlém krámku,který vypadal,že každou chvíli usne.,,Nejste na kouření moc mladý pane??"Zaskřehotal ten starý muž a upřel na Shikamara káravé oči.,,Ty nejsou pro mě!"Vykoktal překvapeně a i když říkal pravdu,znělo to dost nevěrohodně.Prodavač se otočil a z rozpadající se poličky mu podal pomačkanou krabičku cigaret...
Když si ten balíček strkal do kapsy,změřil si ho muž přísným pohledem.,,Ta dnešní mládež!"Zachroptěl,jenže Shikamaru už byl z krámu venku a mířil kamsi za vesnici...na hřbitov.
,,Chybíte nám sensei..."Zašeptal,když se skláněl nad sněhově bílou deskou,na níž bylo vyryto Sarutobi Asuma.
Shikamaru sáhl hluboko do kapsy a vytáhl zelený zapalovač s nápisem Konoha.Elegantně vytáhl z červené krabičkydvě cigarety,jednu položil na náhroběk a druhou si sám zapálil.Už snad tisíckrát si říkal že by s tím měl přestat,ale prostě to nešlo.Zahalený v kouři se zadíval na nebe,které mělo právě modro růžovou barvu.Po tváři ho pohladil svěží vítr a on si teprve teď všimnul že tam není sám.Z ranního šera vyšla ženská postava v černých šatech a tak jediné co její přítomnost prozrazovalo byly velké červené oči.

,,Už se tady zase setkáváme,že Shikamaru?"Pronesla veselým tónem a on se jen pousmál.,,Tak vám ho tedy přenechávám,mistře Kurenai"Otočil se a chtěl jít zpět,jenže ona ho zastavila.,,Neměl bys tolik žít minulostí...pro mladého člověka jako ty je nejdůležitější otevřít oči a dívat se před sebe,ne se pořád otáčet!"
Shikamaru sklonil hlavu.,,Tak proč jste se vy nepřestala ohlížet mistře?"Zašeptal jak nejtišeji mohl.,,Protože mě už zbylo jen to co bylo...zbyly mi jen vzpomínky na něj."
,,Hodně jsi vyrostl Shikamaru.Už nejsi to dítě,které mi kdysi dávno slíbilo že se o mě postará.Dítě,které svůj slib splnilo.Dítě,které se stalo dospělým ještě v té době kdy si ostatní ještě hráli."Shikamaru se rozklepal.Všechno se mu vracelo.Vzpomínky,vztek,lítost,nenávist...bylo to tak dávno a bolí to stejně jako tehdy...
Flashback:
,,Asuma-sensei!!!!!"Zakřičel jak nejsilněji mohl.Všude byla krev a on nemohl nic dělat.Nic.Zavládlo ticho.Ino složila ruce do klína a rozplakala se.,,Tak něco dělej Ino!!"Zavřeštěl jenže ona zakroutila hlavou.,,Je po všem..."Zašeptala.,,Ne!!Není ještě ho můžeme zachránit!"Řval Shikamaru a zoufale se rozhlížel okolo sebe.,,Shikamaru..."Chtěl ho uklidnit Chouji,jenže on se mu vytrhl.,,Proč to teď vzdáváte??!Ještě ho můžeme zachránit!!"Ječel a ani si nevšimnul že mu po tvářích stékají slzy.,,Někdy se prostě musí naděje dát stranou!!Někdy když už nic nejde zachránit!!"Zavzlykala sotva slyšitelně Ino a on si uvědomil že má pravdu.Svalil se na promáčenou zem a hleděl na bezvládné tělo...Přece není možné aby jejich mistr byl...Vždyť ještě před pár hodinami...Shikamaru to nevydržel a propukl v zoufalý pláč.Celý svět se slil do jedné tmavé barvy a on byl sám...i když tam s ním byli Ino a Chouji tak byl naprosto sám v temnotě a nemohl odtamtud ven.Ino roztřesenou rukou zavřela mistrovi oči...Chouji jí vzal do náruče a utěšoval i když on sám také plakal.Shikamaru skrze slzavou clonu znovu pohlédl na Asumu...v jeho kapse byla červená krabička cigaret...Jednu vytáhl a zapálil jí.Ten kouř ho štípal do očí,bylo mu špatně ale musel...musel to udělat pro mistra Asumu...v duchu přísahal pomstu.Pomstu...

,,Neřekla jsem že máš zapomenout Shikamaru...každý se někdy musíme vrátit ke vzpomínkám,ale zrovna ty,by jsi měl konečně otevřít oči aby jsi viděl co před tebou celou dobu leží."Chápal to,ale nechtěl.Bolelo to víc než snesl.,,Vím že jsi mi kdysi dávno slíbil,že se o mě a o Aiko postaráš...Jenže nejde žít jen ostatními.Přemýšlej nad tím..."Zašeptala a strčila mu do ruky květinu.Rudý květ vlčího máku.Shikamaru se na tu květinu podíval.Pevně jí sevřel a přiložil k srdci.Dal by cokoliv za to aby to mohl vrátit...ale nemohl...skousl spodní ret a z očí mu vytryskly slzy.Stál v řadách hrobů,hrobů padlých hrdinů,mezi něž chtěl taky jednou patřit.Stál nad hrobem člověka,který mu dal to nejcennější.Odvahu.Jenže teď už tu nikdo takový nebyl...,,Už nikdy nikoho nenechám aby kvůli mě umřel mistře..."Zašeptal a stiskl květinu jak nejsilněji mohl.,,Už nikoho...to vám přísahám!"

***
Když se vrátil zpět,oba rodiče už byli vzhůru.,,Kde jsi zase byl?"Změřila si ho pohledem matka ale neodpověděl jí.,,Kde jsi..."Uviděla v jeho kapse krabičku cigaret.,,Ty zase kouříš??!"Vyjekla a v obličeji měla rozzlobený výraz.,,Asi bych vynechal to slovo ZASE!Nikdy s tím totiž nepřestal!"Dodal Shikaku a upřel svůj pohled na Shikamara.,,Kouřím jenom příležitostně..."Zamrumlal,ale Yoshino to rozzlobilo ještě víc.,,Dokud budeš bydlet v tomhle domě,tak kouřit nebudeš!"Zvýšila hlas ale Shikamaru si jen přisedl ke svému otci a znuděně si podložil rukou hlavu.,,Co se jí zase dneska stalo?"Zamrumlal otráveně a pohodil hlavou směrem za sebe,kde stála zlostí bílá jeho matka.,,Co by se mělo dít...ona je pořád stejná!"Zašeptal Shikaku,jenže ho jeho žena přerušila.,,Vy dva jste se hladali až jste se našli co??!Mám doma sice dva silný shinobi ale taky dva pěkně líný ignoranty!"Klepala se vzteky.,,To je otrava,pořád stejný!"Povzdychl si Shikamaru.,,Já toho kluka zabiju!!!"Ozval se téměř nelidský řev za jeho zády.,,Už jsem nad tím taky tak to můžem konečně uskutečnit!"Prohodil ironicky otec ale dostalo se mu jen vražedného pohledu.,,Víte co vy dva??Já na vás kašlu!"Vykřikla vztekle a mrštila jedním z hrníčků,které právě umyla o zem,načež odkráčela z kuchyně.
Shikaku se naklonil přes stůl aby svému synovi lépe viděl do očí.,,Kde jsi byl?"Zachroptěl a nespouštěl z něj oči.Shikamaru se odvrátil.,,Byl jsem na hřbitově...dneska je to pět let co..."Shikaku mu skočil do řeči.,,Co umřel Sarutobi Asuma.Já vím...proto ta cigareta?"Zeptal se vážně a jeho syn přikývl.,,Nechci tě vyslíchat jako malýho kluka...ale hrozně jsi se změnil...možná že už náš malý Shikamaru je nevratně pryč!"Povzdechl si a málem shodil skleničku s vodou,kterou měl po pravé ruce.,,Neměl jsem čas na to abych zůstal dítětem...musel jsem totiž splnit sliby co jsem dal..."
,,Jsem na tebe hrdý Shikamaru..."Zašeptal si pro sebe Shikaku a sklonil hlavu.,,Doufám že toho dokážu víc...aby na mě byla pyšná i máma..."Pousmál se Shikamaru.,,Tak to by sis měl najít holku,protože jen tak jí vyhovíš!"A obe se museli smát.

***
,,Jasně,přivítat hosta z Písečné.To bude otrava!"Pomyslel si Shikamaru,když za chůze četl vzkaz od hokage.Tyhle návštěvy přímo nenáviděl,celý den je musel provádět po Listové a nakonec z toho nic neměl.Místo toho mohl dělat tolik jinejch věcí...třeba sledovat mraky...nebo si zapálit...Podrbal se na hlavě s myšlenkou,že by s tím měl přestat,nebo ho to brzo zabije...vlastně ani ne tak cigareta jeho jeho matka.,,Takže najít si holku jo??"Zamručel.Okamžitě si představil sebe a Ino v krásném domku obklopeném květinami a se spoustou dětí...Oklepal se při té hrozivé představě...A kromě toho Ino už na skladě dávno nebyla...vlastně jinou holku kromě Ino a Sakury pořádně neznal...A ani s jednou rozhodně nechtěl skončit dál než u pomíjivých pohledů.A vlastně proč by měl hledat holku?Nemá na to snad ještě dost času?I když dvacet...jenže přeci nemůže jen tak opustit to dítě...dítě které bral téměř jako vlastní...
,,Shikamaruuuuu!"Ozvalo se náhle za jeho zády.Rychle se otočil.Běžela k němu tmavovlasá holčička s laskavýma hnědýma očima,oblečená v černých šatech,přes které měla zapnutou zelenou vestu.,,Aiko!"Vykřikl překvapeně a skrčil se aby ho dívenka mohla obejmout.To ona byla ten důvod proč si nikdy nikoho nenašel,to ona byla tím slibem.V jejích očích viděl Sarutobiho Asumu,jejího otce.Jakmile ho pustila ze svého jemného sevření,podřepl si a ukázal si na záda.Aiko ani vteřinu nečekala a okamžitě mu skočila za krk.
,,Tak jak to jde na akademii?"Zeptal se Shikamaru,který měl náhle v tváři veselý výraz.Jenže holčička mu neodpověděla,protože při pohledu na jeho vestu jí napadla vlastní otázka.,,Ty kouříš?"
Shikamaru se zasmál.,,Jasně že ne!"Řekl a zastrčil krabičku hlouběji do kapsy.Aiko zakroutila hlavou a začala se probírat jeho vlasy,které měl už klasicky svázané do culíku.,,Neměl bys to dělat,máma říkala že kdyby táta tolik nekouřil tak..."Jenže on jí přerušil.Nechtěl aby byla smutná.,,Ještě jsi mi neřekla jak je na tý akademii!"
,,Ty hodiny jsou na nic.Testy jsou hrozně nudný,všechny bych zvládla levou zadní ale takový nudný kecy přeci nebudu číst!"Ohradila se a Shikamarovi tak trochu připomínala jeho samého.Asi na ní má příliš velký vliv.,,Neměla by ses tak flákat!Pak bys totiž mohla dopadnout jako já!"Snažil se nasadit výhružný tón,jenže tím udělal víc škody než užitku.,,Fakt můžu být jako ty?!Můžu porážet ztracený ninji a..."
,,Že jsem něco říkal!"Povzdechl si a oba se zasmáli.,,Musíš se snažit aby z tebe měla máma radost!"Snažil se jí navnadit.,,Máma ze mě nebude mít nikdy radost..."Povzdychla si.,,Mistr Kure...ehm...tvoje máma je na tebe nesmírně pyšná víš??"Řekl a malé holčičce se rozsvítily oči.,,Vážně?!!!"Vykřikla vzrušeně.,,Jo vážně!"Přitakal Shikamaru s úsměvem na tváři.,,Mám tě moc ráda!!"Zašeptala mu Aiko do ucha a obejmula ho okolo krku,tvářičku přiložila na jeho hlavu.Shikamaru se zastavil s překvapeným výrazem ve tváři.Ten pocit co ho v tu chvíli zavalil...byl nepopsatelný.

***

,,Aiko!!"Vykřikla vesele Ino když uviděla mávající holčičku za Shikamarovým krkem.,,To je dost že jste se zase jednou stavili,mám hrozně moc práce a..."Mávla rukou.,,To vám přeci nemusím povídat!"Zasmála se a obešla pult.,,Pojď ke mě!!"Zavolala a rozpřáhla ruce.Aiko se otočila a skočila jí okolo krku.,,Neměla bys tahat tak těžký věci..."Zamrumlal při pohledu na její ovázané ruce.,,Ale Aiko přece není věc!"Usmála se a pohladila holčičku po vlasech.,,Ty víš jak to myslím...když si vezmeš že ještě před měsícem si málem přišla o ru..."Ino si ale dala před ústa a ukázala na Aiko,kterou držela v náručí.,,Prostě jsem v pohodě,nedělej si starosti!"Řekla a kývla hlavou.,,Je to vopruz ale mám na starosti dneska hosta a..."
,,Už radši běž!"Ukázala Ino na dveře.,,Protože jak tě znám tak bys tady zůstal,kdybych tě nevyhnala!"Shikamaru jen nechápavě koukal,jenže to už ho Ino vystrkovala ze dveří obchodu.,,Ale...Ino...já!!"Dívka ale byla nekompromisní.,,Běž!!"Řekla rázně a zavřela za ním dveře.Konečně se podívala an Aiko která se vesele smála.Opravdu byla svému otci hrozně podobná...

***

Shikamaru stál u brány do Listové jako opařený.Tohle tedy opravdu nečekal.,,Co-cože ty??!"Vyhrknul a pořád ještě nevěřícně zíral,div mu nevypadly oči z důlků.Spíš čekal Kankuroua,Bakiho nebo třeba čínskýho boha srandy,ale tohle ne.Už je to tak dávno...pět let...jak že se vlastně jmenuje??Nebo to není ona??Přemýšlel horečně.Náhle proříznul vzduch ostrý hlas:
,,To tam budeš jen tak stát??"
















 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hikate-Webmiss Hikate-Webmiss | E-mail | Web | 20. října 2008 v 15:11 | Reagovat

skvělí!

2 Temprence Temprence | Web | 21. října 2008 v 13:23 | Reagovat

To...to....

Málem jsem se rozbrečela xD

3 *BÁRA* *BÁRA* | 23. října 2008 v 19:59 | Reagovat

To je strašně hezky napsanýý .

4 Paia Paia | Web | 23. října 2008 v 20:21 | Reagovat

*BÁRA*:To víš bouráku,nejsem žádný prostý kmááááán:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama