Březen 2011

Jak si (ne)udělat cosplay snů

28. března 2011 v 20:44 | Hikate |  Návody

Určitě spousta z otaku chce mít svůj "krásný" první cosplay, ale teď nastává otázka - "jak na to?"
Jedna otakyně, jménem Hikate, tu se tu pokusí stručně popsat návod jak na to n_~

1. Výběr postavy
Zní to lehce, ale není to tak snadné jak se zdá. Zjistíte, že výběr postavy je docela fuška.

-Nejdřív začněte výběrem vašeho oblíbeného charakteru. Nemyslím, že by se vám dobře cosplayoval například Ichigo, pokud ho nesnášíte, ale líbí se vám jeho oblečení. Ne. Raději si vyberte postavy, které jsou vám sympatické a máte k nim kladný názor.

-Dále bych doporučovala vybrat si z vašich oblíbených charakterů, jeden, který je vám buď po fyzické a nebo i psychické stránce nejblíže. Klidně stačí i jen po tom druhém - už jsem tolikrát viděla např. Naruta - afroameričana a i přesto mi připadal jako Naruto.

-Výběr postavy trvá nakonec poměrně dlouho - ale nebojte, pokud máte jinou barvu vlasů a nebo očí, tak to jde spravit pomocí paruky a kontaktních čoček ^^

2. Shánění cosplay-e
Postavu jste si vybrali a teď je tu otázka výběru cosplaye. Cosplay je jde sehnat více způsoby:

•~•Koupit ho•~•
Plusy +
+Kvalita (podle obchodu)
+Skoro žádná práce
+Můžete si být jistí tím, že váš cosplay bude vypadat velmi dobře
Mínusy -
-Peníze
-Nemáte z toho tak dobrý pocit, jako kdybyste si cosplay vytvořili sami
-v ČR a SR není moc cosplay obchodů, takže vás vyjde draho poštovné ze zahraničí

•~•Vyrobit si ho•~•
Plusy +
+Vlastní práce
+Menší finanční prostředky
+Dokonale padnoucí velikost
Mínusy -
-Někdy se nemusí povést
-Při těžších cosplayích nutný šicí stroj
-Je dost těžké ušít nebo vyrobit nějaké kousky cosplaye

•~•Nechat si ho ušít•~•
Plusy +
+Kvalita
+Přesně na míru
+Levnější než koupit ze zahraničí a přesto kvalitní
Mínusy -
-Nemusí to vypadat úplně stejně jako předloha
-Je poměrně těžké některým švadlenám vystvětlit, co přesně chcete na cosplayi (některé jsou opravdu težké)



3. Výroba/Koupě cosplaye
Když se rozhodnete pro jednu z možností, čeká vás další a jedna z "nejtvrdších" zkoušek - Výroba nebo Koupě vašeho vysněného cosplaye.

~Koupě~

ČR

SR
---

USA

~Výroba~

Výroba cosplaye je různá podle náročnosti jeho ušití. Když šijete a to sami a jste úplný začátečník, doporučuji nechat si poradit od někoho zkušenějšího (babička, mamka, kamarádka...) a nebo se holt přihlásit na nějaký kurz a naučit se to tak.
U některých cosplay-ů to není třeba. Můžete je poskládat i z normálního oblečení a nebo je stačí jen trochu přešít.

4. Doplňky
I doplňky jsou důležitá součást cosplaye. Možná si říkáte, že si doplňků stejně nidko nevšimne...ale řekněme si narovinu - Kolikrát jste komentovali cosplay slovy: "Nádherný do posledních detailů"?
Myslím, že každý aspoň jednou. A proto se zaměřte na detaily větší (meče, sponky a čelenky do vlasů...) i na ty menší (řetízek, náušnice a nebo i na podobné líčení). Opavdu to udělá hezký cosplay, cosplayem ještě hezčím :)

5.Paruky, kontaktní čočky
Další věc, kterou byste rozhodně neměli opomenout.
Největší základ je paruka (tedy pokud nemáte stejné vlasy, jako postava, kterou chcete cosplayovat). Ta se dá sehnat různě -
~Obchod s parukami~
Těchto obchodů zas tolik není a moc ho nedoporučuju, protože jsou tu vlasy co mají vypadat jako dokonalé imitace vlasů lidských - tudíž cena vystoupne hodně nahoru a pravděpodobně se paruky těm "anime a manga" podobat nebudou. Ale někdy se najdou i vyjjímky.
~Vietnamci~
Jedno z nejlepších míst na sehnání paruky. Je jich tu hodně, v různých barvách a velikostech a za přijatelnou cenu, ale bohužel jsou nekvalitní. Ale zase tu jsou vyjjímky - koupila jsem si tu krátkou černou paruku, která vypadá jako opravdové vlasy a stála mě cca. 150 kč.
~Internetový obchod~
Obchody s žertovnými předměty a nebo klasické obchody s parukami - vyberte si. Řeknu to narovinu, je jich tu opravdu hodně a velký výběr, ale zase je tu ALE - někdy nenajdete to co hledáte. Můj příklad - Dlouhá rudá paruka na Kushinu.
Podmínky: Rudá, aspoň do poloviny zad, rovná a bez ofiny.
Bylo to hrozné, projela jsem tuny obchodů a nic. Narazila jsem na dlouhou, hustou a zrzavou asi za 700,- a na dlouhou rudou za 990,-. Přemýšlela jsem o koupi té druhé, ale nakonec jsem si jí nekoupila a pak jí tam neměly. Hledání mi zabralo 1 měsíc a možná i víc. A tak znavená "cestou" jsem našla ideální paruku. Sice nebyla dlouhá zas tak moc, ale vyhovovala mi. Stála mě ale 1000.-. Ano je drahá, ale už přežila i měsíční pobyt na topení (máma :D) a nezkroutil se jí ani vlásek (ostatním nekvalitním parukám ano), a vypadá jako doopravdické vlasy a je vážné hezká ^w^
(BTW: Říkám jí Kushina :DDD)

~Kontaktní čočky~
Kontaktní čočky jsem nikdy nekupovala, tak vám moc neporadím, ale poslední dobou, když na nějaký takový obchod(na internetu) narazím, tak jsou tam skoro vždycky různé Naruto čočky (Sharingan, byakuagan, rinnegan...)
Ale vždy jsi zjistěte, jak se o čočky starat! Jinak si můžete do očí něco špatně zanést.

6. Rady na závěr
Pokud jste se prokousali až sem, tak pár rad na závěr.
-Make-up
Make-up se netýká pouze dívek a žen, ale v cosplayích i mužů. Dejme tomu, že cosplayuete např. Ulluqioru a nebo Deidaru, tak je to naprostá povinnost ^^
U žen je důležitý aspoň lehký make-up: řasenka, trochu pudru a nebo tvářenky. Ale vážně dobře vypadá i černá tužka, což dodá očím manga vzhled. Když budute cosplayovat nějakou školačku tak i lesk na rty ^w^
-Fotky
K dokonalému cosplayi nestačí jen cosplay (vím, zní to divně :D), pokud chcete někam dát vaše fotky, je důležité se na nich u mě tvářit. Zkoušejte to například před zrcadlem a nechte se vyfotit někým jiný.
Já sama se k tomu radši nebudu vyjadřovat (fotím se sama, mobilem a tvářim se tam hrozně :D).
-Vyjadřování
Když na sobě máte oblečený cosplay, zkuste se chovat jako postava, kterou představujete. Lidem budu hned váš cosplay mnohem sympatičtější a vám určitě taky :)
-Využijte nedokonalosti ke svému prospěchu
Nejste úplně hubení? Najděte si postavu, která je na tom podobně a máte vyhráno. Váš cosplay bude vypadat realističtěji a vy sami si budete připadat líp :)

Doufám, že vám mé rady pomohly :) Dole jsou mé oblíbené cosplaye ↓↓↓ :)

How I met your father...na internetu:)

28. března 2011 v 20:15 | Paia |  Paia deníček

Ano,opět je tu článek týdne a opět bude nejspíš o tom samém,ale co;)
Tak seznamování na internetu...myslím že jsem jeden z nejpovolanějších ohledně tohohle ošemetného tématu(a to se nechci nijak chlubit)...protože já na internetu našla svůj život:)
Pamatuju si,jak nám poprvé zapojili internet:Nesmíš chodit na chaty,nesmíš mít icq,ještě tě ukradne úchyl.Vydrželo mi to asi tak dva měsíce(přecijenom v sobě nějakou tu rebélii asi mám).A protože stejně rychle,jako ninternet samotný,mě chytilo i psaní komixů,povídek a prostě šíření mého světonázora všude možně,založila jsem si blog.Lidé kteří mi fandili se střídali,ale z každého vě mě kousek zůstalo,dodneška mi zůstalo v hlavě několik komentářů.A tehdy jsem si říkala:Vždyť všichni lidi tady jsou tak milí...a já pochopila,že když neumím žít svůj život v realitě,musím to alespoň tady zkusit.Přecijenom,ty dva světy od sebe nejsou tak vzdálené...pořád na druhé straně sedé člověk z masa a kostí.A ten vám přeci nebude v každém písmenku lhát?On je totiž jen jediný rozdíl v tom životě psaném na klávesnici a reálném(tedy,pokud vynecháme to,že si an toho druhého nemůžete sáhnout):A to,že máte víc času na rozmyšlenou předtím,než něco "řeknete".
A tehdy jsem poznala dvě skvělé holky:Theu a Michelle.Obě dvě měly rády mojí práci a já si konečně přišla užitečná a ne jako úplná nicka.A i já přišla na to,jaký v sobě mají obě velký talent,snad na všechno.To je hezké,řeknete si.Ale co dál?Ale notak,o tu nejlepší zápletku bych vás přeci nepřipravila!Nějak se to seběhlo,že jsme se s Theou během jednoho odpoledne domluvily a najednou čekám v obrovským zástupu lidí a přiběhne ke mně holka s červenou bundou a zvráceným smyslem pro humor.A já poprvé uviděla,jak ta písmenka doopravdy vypadají poskládaná do člověka.A vítě že to bylo opravdu skvělý?^^Michelle jsem zatím neměla tu šanci poznat,ale doufám že tu prudce inteligentní spisovatelku jednoho dne budu moct poznat z očí do očí.A nejlepší na tom je:Neznala bych je,kdyby nebylo internetu.Neměla bych dvě skvělé kamarádky,nebýt seznamování na internetu.
A ještě jednu velice důležitou dívku(teda spíš už mladou dámu^^) bych tu neměla opomenout...a to právě spolumajitelku blogu,na kterém se právě nacházíte:Hikate.Kdo by věřil,že na světě se najde taková spřízněná duše,která bude ochotná se mnou skočit do něčeho tak šíleného jako je blog o anime,i přesto,že ví jak jsem líná a nespolehlivá;) a myslím,že ty naše občasné konverzace o Pedo Bearech a Tv Tokio v čechách nejsou vůbec marné.A ano...neznala bych jí,kdyby nebylo internetu a spousty náhod.
Myslíte si,že se dá na internetu najít láska?Nebo že to funguje jen z očí do očí a ne jen jako pípající tabulka icq?V tom případě nemáme asi stejný názor:)
Snad každý z nás už zažil svou první lásku.A kdo ne,toho to ještě čeká.Já byla trošku opožděná(možná kvůli mým staromódním názorům,divnýmu chování a černý hlavě) ale poprvé jsem se zamilovala ve třinácti.Bylo to platonický a jak teď nad tím přemýšlím,strašně směšný.Ale to není to,o čem vám chci povídat.Moje první láska se totiž objevila jako vzkaz na e-mailu.Byl to jeden návštěvník mého blogu.Snad jediný kluk o kterém za celou jeho existenci vím(i když možná byli dva...).A ze začátku mě strašně štval...protože mi dokázal napsat i kritiku(to on vlastně umí dodnes:D).Ale tak nějak mě bavilo ho provokovat a štvát...až jsem si uvědomila,že to zas taková tragédie s ním nebude.A pak najednou bum:Vzkaz na e-mailu.Právě od něj.Slovo dalo slovo a začal se několikaměsíční maraton každodenního psaní.Udivovalo mě,jak mě naučil mít radost i z maličkostí a to,že ve mě viděl víc než ostatní kluci,které jsem kdy poznala.A tehdy jsem se,věřte nebo ne,zamilovala.Ano i přesto,že jsem neviděla jeho tvář,i přesto,že to mohl být jenom starý úchyl...ale rozuměl mi.Rozjela jsem šílený plán,který měl šanci na úspěch,tak pět procent.Ale i přesto vyšel.V létě jsem nasedla na autobus a mířila do neznáma,za tím,co jsem si vysnila.A opět jsem se nezklamala.Byl přesně takový,jak jsem si ho představovala.Byl přesně stejně praštěný,jako ten kluk,kterého jsem denodenně vídala online.Jenže to bylo skutečné.
Jak asi hádáte,pohádka se nekonala.Žádný happy ending a šťastně spolu až do smrti.Ale ani tak toho nelituju.A víte proč?Tím že jsem ztratila lásku,získala jsem nejlepšího kamaráda.A i když mě občas setsakramenstky sere,tak jsem ráda že ho mám.Jsem ráda,že sedí vedle mě v lavici,balí mě jako Oidipus na sekeru,hraje mi k Julii Romea,vysvětluje(spíš nevysvětluje) matiku a platí občasný obědy v mekáči nebo pizzu.A neznala bych ho,kdyby nebylo internetu.
A nakonec asi to,na co všichni čekáte...heh,tedy spíš to,na co čekám já.A to,že mi intenetové seznamování dalo toho nejdúležitějšího člověka.Někoho,s kým bych si přála strávit zbytek života.A co že je mi šestnáct a o životě víc nevím?Kolikrát mi řpoijde,že žiju mnohem víc,než všichni ti,co vědí co je správné,ti co se rozhodli všechno si naplánovat a radit si od ostatních;)
Zhruba někdy před dvěma lety,se začalo psát něco,jako osud(za poslední dva roky jsem hlavně pochopila,že něco takovýho být musí...jen si to člověk musí víceméně zařídit sám:)).Projížděla jsem youtube.com a ze srandy zadala do hledáčku Resident Evil parodie CZ.Video,které mi vyjelo...řekněme,že změnilo můj život?A to ani ne tak obsahem,ale tím,co nastalo potom.Víte,já obyčejně komentáře nepíšu i dkyž se mi něco sakra líbí.Ale tentokrát jsem udělala vyjímku.Nevím proč,nevím jak,ale jednoduše jsem to okomentovala.Jeden komentář ze spousty.A právě přes něj mě autor našel a odvážilk se mi napsat.To bylo 12.dubna 2009.Ale já starej flákač,ke všemu tehdy totálně in love a smyslů zbavená mu tři měsíce neodepsala.Vlastně se i divím,že jsem se nakonec odhodlala vůbec nějakou zprávu sesmolit,protože mě děsně štval s tím,jak pořád všechno ví a ve všem je nejlepší:D ale udělala jsem to.A jak čas běžel,přesunuli jsme se z youtube vzkazů na icq,kde se frekvence našich konverzací ustálila na každý den.A i když jsme spolu trávili několik hodin denně(jen u monitoru,ale co na tom) tak jsme si pořád měli co říct a pořád máme.A kdo při mě stál,když mi bylo nejhůř,když jsem se každý den propadala do smutků z nevydařené láskyplné idee?No ano,byl to on,Sempai(ne,není to senpai...je to Sempai^^).Začala jsem k němu vzhlížet a přála(a přeju) si být jako on.A stalo se mi to znovu,i když jsem si přísahala,že se mi to nestane nikdy.A ano,zase jsem se zamilovala do někoho,jen proto,jaký je.A to,že jsem mu tehdy řekla,jak to cítím(tedy,spíš napsala) byla ta nejsprávnější věc v mém životě.Když jsme se potkali,prostě už jsme věděli,že je mezi námi něco víc.V tu chvíli,kdy jsem Sempaie viděla na lavičce číst Gantz,jsem věděla,že ani tentokrát jsem neudělala chybu.Ano,neskočila jsem do náruče pedofilovi,ale úžasnému člověku,který se schovával v malé horské vesničce za monitorem.A ve skutečnosti je ještě lepší,než smajlík^^a jak pohádka dopadla?Zatím ještě nijak,ale princ s princeznou,kteří se vidí jen jednou měsíčně,protože jejich zámky jsou od sebe moc daleko a nic jiného než právě internet jim nezbývá,se zuby nehty drží už osm měsíců a alespoň princezna je den ode dne zamilovaná víc a víc...a nelituje toho,že tehdy neposlechla rodiče,když jí varovali před úchylama,kteří číhají za každým www:) takže co říct závěrem?Internetové seznamování nezatracujte,nikdy nevíte,na koho narazíte...nikdy nevíte,o co skvělého můžete přijít.Sice tak neohmatáte,neužijete si pohledu...ale,seznámení na internetu může být jen začátek...však jak už jsem řekla:Někdo to psát musí.A stroj to nejspíš nebude:) a já snad jednou budu svým dětem vyprávět,jak jsme poznala jejich otce...sice to nebude epika jako že jsme se srazili na ulici a byla to láska na první pohled,ale svým způsobem to srážka byla...internetová:D




































Vaše nejpraštěnější anime?

24. března 2011 v 17:12 | Paia |  Ankety

Už se vám někdy stalo,že jste se koukali na anime a najednou vás napadlo jen:WTF?Co to je?:D mě se to stává...řekněme často,bohužel i u normálních anime,kde ona absurdita(kterou tam asi hledám jen já).Takže jsem zapřemýšlela a udělala si drobný seznam největších praštěností,které mě v mém wotaku životě potkaly...
1.)Oruchuban Ebichu
Jednoznačně největší zhovadilost na této planetě a možná i ve spoustě galaxií.Jen ve zkratce(k recenzi se snad někdy dostanu),hlavním hrdinou je "Housekeeping Hamster" Ebichu.Jeho majitelka má přítele,který jí podvádí se vším,co se mu namane,ale ona mu vždycky odpustí a...skončí to u sexu,který Ebichu komentuje.Následuje zmlácení křečka.Z křečka chčije tolik krve,že s ní vymaluje půlku obýváku,ale stejně se zasde sebere,aby mohl úchylům v telefonu říkat "manko"(v překladu do angličtiny...pussy:D).Animace jako pro děti,příběh na rozhraní ecchi,hentai a nějakého křečkomlátícího žánru.Ale je to tak uhozený,až je to vtipný:D
2.)Bokusatsu Tenshi Dokuro-chan
Koukals mi na kalhotky!-Urazím ti hlavu-Oživím tě.Celý scénář psychopatického anime o kari bozích,andělech s paralyzérem a ranních erekcích.Snad na ničem nenechá Dokuro-chan nit suchou.Čekají vás šílené záchvaty smíchu,šílené záchvaty zhulenosti a nevím jak jinak tuhle směsku ulítlosti jinak popsat.Pokud jste o anime neslyšeli,podívejte se do sekce anime,kde najdete recenzi^^

3.)Suzumiya Haruhi no Yuutsu
Mimozemšťani,cestovatelé časem,psionici a do toho holka,co může zničit svět,když je v melancholii.To je hardcore.K tomu neustálý osahávání rozkošný maid služtičky,bitky se členama počítačovýho kroužku a někde v pozadí láska.Zabte mě,jestli tohle není aspoň jemně švihlý:D
4.)Green Green
Parta nadržených kluků,spousta hezkých holek a to všechno uprostřed lesů.Klasické ecchi?Jo.Ale pro mě to jednoznačně rozštípnul medvěd znásilňovač.

A jaké bylo vaše nejpraštěnější anime?;)

Kyuubi cosplay

19. března 2011 v 14:30 | Hik~chan |  Naruto Obrázky


LOL xD

17. března 2011 v 21:18 | Hik~chan |  Ostatní Anime


Trochu obráceně XD

15. března 2011 v 21:16 | Hik~chan |  Naruto Obrázky


Soul "Naruto" Eater

13. března 2011 v 14:30 | Hik~chan |  Ostatní Anime


Princezna Mononoke Theme

12. března 2011 v 22:01 | Paia |  Princezna Monoke Videa

Po dlouhé době jsem se podívala na Mononoke Hime a uchvátilo mě to tisíckrát víc,než když jsem to viděla naposledy.Jako malou mě tenhle film děsil,ale teprve teď,když jsem starší,tak vidím tolik skrytých významů...asi ne ještě všechny,ale je fascinující,jak lze ten film vnímat postupem času.A to hlavní theme se zpěvem mě jednoduše uchvátilo:)

L cute cosplay >w<

11. března 2011 v 14:30 | Hik~chan |  Death Note Obrázky


Uraharovy trenky a jiné příběhy

10. března 2011 v 16:11 | Paia |  Paia deníček
Mám Uraharovy trenky.
A nechápu,jak jsem bez nich mohla žít.
Už jsem vám říkala,že ač víceméně socka,nemůžu se vzdát nakupování blbin?Zlepšuju si tím náladu.Jo,i plastovej obal na kartáček ve tvaru králíčka dokáže povzbudit.Tak jsem se vracela zmlácená ze škola,zdrcená svou vlastní nicotností*emácký říz* a pak jsem si řekla:Tak si něco kup!Mé druhé já odporovalo a říkalo,že to není správné,ale pak ho má pravá podstata zasáhla slzným plynem,omráčila elektrickým paralizérem a domlátila násadou od koštěte.
Tak kam můžete jít s pajdou v kapse?Napovím vám,že Coco Chanel butik to opravdu nebude.A tak jsem si vzpomněla,že cestou do školy často chodím kolem Rodinky.Obchod,kde měli nejdražší věc za sto padesát korun,hnízdo nižších sociálních vrstev a spoluobčanů v penzi.Nevěřili byste,kolik lidí zjevně nemusí chodit do práce.Nebo si berou volno,aby tam mohli nakupovat.Jednoduše řečeno,v půl jedný tam bylo tolik lidí,že se tam nedalo hnout.Já se ale nevzdala a hrdinně jsem se probojovávala horami krvežíznivých shopaholiků,kteří nechtějí svou závislostí zničit rodinnou kasu...a pak jsem je uviděla.Byly pověšené na stojánku a lehce se vlnily v horkém zadýchaném vzduchu...trenky.Ale ne tak ledajaké.Z materiálu tak hebkého,že byste se do ěnj chtěli zakuklit a usnout...a proč Uraharovy?Každý určitě ví,jak vypadá jeho klobouk.Tyto trenky mají stejnou barevnou kombinaci i vzor(čtěte proužky:D).A největší bomba?Celý nákup,který jsem já bezbožnice spáchala mě stál 44 korun(trenky+kabelka+pásek).
Další takový pěkný zážitek mám ze dne hned následujícího...Dámy a pánové,mám padělek kabelky Louis Vuitton za 29 korun.A teprve tehdy jsem si to uvědomila.Sedím si takhle v čekárně u doktora(seděla jsem tam dvě a půl hodiny,pěkné že?:D) a najednou slyšim:Hele,ona má kabelku Louis Vuitton!Tak jsem si jenom řekla:Bože,kdo může vyhodit dvacet litrů za kabelku...Ale pak mi došlo,že to bylo míněno na mě.Seděla tam ženská se svým manželem a furt mu opakovala,t se na mě podívá,jakou mám kabelku.A pak ho dorazila slovy:A ty mi nikdy nic nekoupíš!Načež se manžel zvednul a odešel.Má můj respekt.
A venku je krásně.Nádherně.Už skoro na tričko.Znáte tu CHUŤ jarního vzduchu po ránu?Není nic lepšího,než mít tuhle pachuť v puse a nechávat na sebe svítit sluníčko...a já místo toho dělám laborky z fyziky a hnsuný projekty do školy-_-


Hirashima je popuzen :D

9. března 2011 v 14:30 | Hik~chan |  Naruto Obrázky

Pochopí ti, co čtou mangu XD


Co dokáže zkazit dobrý anime.

5. března 2011 v 16:11 | Paia |  Paia

Pokud nesnesete jakoukiliv kritiku vůči anime,tak prosím dále nečtěte,protože se hodálm rozjet v tom,co ve mě vře už hodně hodně dlouho:D dneska jsem dokoukala Soul Eatera a to byla prostě poslední kapka do mého poháru zuřivosti,asi dvacet minut jsem seděla a koukala do obrazovky než jsem si uvědomila:Aha,tak jako ono nic dál nebude.Dobře...jak...jak chcete...PARCHANTI!A protože na anime vždycky pěju janom pochvalné ódy,tentokrát to udělám jinak a vypíchnu pár chyb,který mi opravdu pijou krev,nebo spíš nadhodím pár ironických poznámek na věci,kterých jsem si mimoděk všimla...
1.)Vykecávání
Pokud něco dokáže zkazit chuť na anime,tak jsou to vykecávací pasáže.Výskyt:Je to překvapivé ale více než v romantických anime,kde by se mělo řešit jak se kdo miluje,nemiluje a podobně,tak to předčí akční žánry.Všimli jste si,že když začne bopj,tak soupeři začnou vykecávat?,,Čau tak jak dneska bylo?" ,,Ale fajn,ráno jsem se polil čajem." ,,No ty vole to je děsný,snad ses neopařil." ,,Ale ne,jen to ve mě probudilo touhu tě zabít." ,,Něco podobnýho se stalo i mě!Taky tě chci zabít" ,,Dobře,až tě zabiju,tak si o tom pokecáme." Pamatuju si jak v Narutovi Neji vykecává s Narutem během souboje asi tři díly a přitom by stačilo,kdyby Naruto přiběh a jednu mu fláknul,protože ho tou další ránou složí.I když by to zjevně nefungovalo,kdyby Neji nekecal celý ty tři díly,nepustil tam svoje domácí videíčka z dětství a nevylil své smutné srdíčko.Jenomže já se s tím setkávám skoro u všeho.Buďto tam začnou mlít o síle přátelství,odvaze,o tom jak je celý svět nenávidí a oni se nevzdávají,o lepším světě,počasí,o tom co bude večer v televizi...no tak!To prostě nemůžete jeden na druhýho skočit a MLČKY se mlátit,občas možná nějakou tu rychlou myšlenku kterou uslyší i divák ale jinak TICHO a BOJ by stačilo...já nepotřebuju před každým bojem životopis všech postav(nejlíp už předtím několikrát zmíněný.).
2.)Opakování scén
Pokud jste se dívali někdy na Naruta(nechci tu z Naruta dělat to špatný anime,přístě si vyberu jinou oběť) tak si nejspíš pamatujete scénu,kdy Itachi uzavře Sasukeho do iluze,kde ho nutí dívat se na vyvraždění klanu.Ne nejspíš,ale URČITĚ!Tahle scéna tam byla tolikrát,že kdybych mohla Sasukeho zavřít do iluze já,tak bych se ho nechala dívat na tuhle scénu 72 hodin,protože přesně tolik času v celým seriálu tahle dojemná scénka zabere svým opakováním.Je hezké,že chtějí ukázat jaký je Sasuke chudáček,ale určitě by to stačilo jednou,dvakrát,možná třikrát a ne skoro v každým díle.Ale všímejte si toho,když postava zažije nějaký trauma nebo naopak něco překrásnýho,tak vám to bude cpát celej seriál v nekonečnej flashbackách(občas změněj jas nebo barvu scény ale to nic nemění na tom,že se budu dívat pořád dokola na Sawako,jak poprvý potkala Kazehayu mezi lístečkama sakury).
3.)Nerozhodnost a neschopnost se vyjádřit
Víceméně trademark romantických seriálů,ale viděla jsem to ve více anime a pokaždý mi to dokázalo hnout žlučí.Udám vám klasickou kostru v romantice:
1.)Nesnáším ho
2.)Není tak špatný
3.)Mám ho ráda
4.)Miluju ho!
5.)Miluju ho a chci mu to říct!
6.)Miluju ho ale bojím se mu to říct!
7.)Miluju ho,ale nikdy mu to neřeknu!
8.)Miluju ho vůbec?
9.)Měla bych mu to říct,ale nemůžu,navíc si už nejsem jistá jestli ho miluju.
10.)Proč jsem mu to neřekla?Už ho nemiluju!
11.)Nesnáším ho,protože jsem mu neřekla že ho miluju.
Že už jste to někde viděli?Nejspíš ano.Nebo alespoň část toho.Anime holky se z nějakýho důvodu nikdy neumějí rozhodnout ohledně svých emocí a i kdyby se rozhodly,tak se ohledně toho pořádně nevyjádří(i když vyjímky by se našly).Takže nevím na jakou stranu se přidám,jestli k dobru nebo zlu,budu si tu stát a budu nad tím přemýšlet,nebudu se moct rozhodnout jestli chci jít cestou která je správná,nebo cestou kterou chci a amezitím mi zabijou všechny parťáky.
4.)Syndrom "Já se nikdy nevzdám"
Zná ho každý,je vysoce nakažlivý,ale nejvíc zasahuje uřvaný a ne příliš inteligentní anime maníky.Jen pár příkladů:Naruto,Luffy,Black Star.Ruku v ruce s tíhle syndromem jde i kladení nesplnitelných cílů:Stát se Hokagem,stát se pirátským králem,překonat Boha.Je krásný mít takovej vzor a nikdy se nevzdávat.Jenomže oni mají tendenci vám to říkat v každé větě.
5.)Neexistující poměr sil
To jen krátce:Nepřítel bude bušit do klaďase půl dílu,ten se na okraji smrti zvedne,jednou ho flákne a je po nepříteli.It sucks.
6.)Pokud existuje něco,co může zastavit zlouna na jednu ránu,použiju to až jako úplně poslední možnost.
Nadpis mluví za vše.Snad jen ještě dodat mimo mísu:Všimli jste si,že tělo průměrné anime postavy obsahuje zhruba 4 hektolitry krve,protože při zranění je schopná vodotryskem rudé tekutiny schopná vymalovat místnost?(a většinou to pak stejně přežije).
7.)Síla přátelství,odvahy a lásky
Anime by asi mělo skýtat nějaké ponaučení,pointu,vnitřní prozření.Ale to,že světové zlo dokáže zničit vzájemná láska nebo pěst obalená odvahou JE PĚKNĚ NA dvě věci.Ano hovoří ze mě rozčílení právě ze Soula,ale to proto,že už se to stalo v tolika seriálech,že není možný,aby to byla náhoda,anime studia mají mezi sebou prostě uzavřenou nějakou dohodu o vymývání mozků láskou a mírem.A.....a.....víte že už mě ten vztek přešel?^^

Otaku Luxus *.*

5. března 2011 v 14:30 | Hik~chan |  Ostatní Anime

Chci! :D

Proč se lidé vždycky bojí toho,co je jiné?

2. března 2011 v 19:18 | Paia |  Paia


Poslední dobou hodně přemýšlím nad tím,kdo definoval slovo "DIVNÝ".Poslední dobou u nás na intru potkávám jednu lolitku.Je jednoduše nádherná(i bez lolita oblečení by byla,má krásné dlouhé rudo-oranžové vlasy,roztomilé pihy a velké oči,je štíhlounká...prostě panenka:)).Já tedy chápu,že lidi na to nejsou zvyklý.Vidět holku v tak zvláštních kombinacích oblečení v tak zářivých barvách,vzorech...ale proč nikdo nedokáže uznat,že jí to sluší?Proč je prostě DIVNÁ?
No vemte si to.Dřív nebylo myslitelný,aby ženská nosila kalhoty.První ženský v kalhotách prostě pro ty lidi musel být šok,když nějakou "kalhotářku" viděli,museli si říkat:Ježiši ta je divná,co to má na sobě?Že jí není trapně...A dneska??Dneska nosí kalhoty každá(krom nudistek) a pro koho je to divný?No pro nikoho.Ale zase:Když si ženská vezme kalhoty do půli pasu,tak si zase lidi řeknou:To je divný.Protože teď už to není "in" ale před dvaceti lety by se vám za bokovky vysmáli.
Tak jak pak někdo může říct,že je něco divný?Co je vlastně definice toho divný?To co je divný dneska,nebude už zítra a za pár let to bude zase to nejúžasnější.
Víte,jsem z toho strašně namíchnutá.Jedna holka od nás z patra,kdykoliv tu lolitku vidí,tak na ní nadává a jede prostě ódy na to,jak je odporná.Pravda,tahle holka je hezká,ale ne tak jako ta lolitka.Možná je v tom i jistá závist.Ale nedokáže ani trochu uznat,že ona nemusí mít pravdu.Ale nedokáže odpovědět na otázku:A co je vlastně divný?
A co si o tom myslíte vy?Setkáváte se někdy s něčím podobným?

Když ztratíš iluze...

1. března 2011 v 17:41 | Hik~chan |  Hikate jednorázovky
Dlouho jsem přemýšlela, co napsat na toto téma, až mě napadla krátká povídka :) Docela se mi líbí, tak doufám, že se bude líbit i vám :)))