Listopad 2013

Podzimní liškování

2. listopadu 2013 v 20:42 | Paichichi |  Paia deníček


(malá dodatek k písničce- Boyce Avenue jsou opravdu moje srdcová záležitost, takže ačkoliv zpívají písničku, kterou normálně nemám moc ráda, vždycky to skončí několikahodinovým přehráváním neustále dokola...)

Dnes tu ode ěm bohužel nebude žádná filosofická úvaha a hlubokomyslné depkaření. I když bohužel asi není to správné slovo,právě možná bohudík. Bude to obyčejné vyprávění o tom, jak mě štve maturák (ale notak, opravdu jste nečekali, že to bude alespoň bez trošičky stěžování ne?:D) a jak jsem si užila podzimní prázdniny.
Maturák... no jednoduše řečeno, už to chci mít za sebou. Nebudu tu vypisovat, jak jsem naštvaná an většinu spolužáků a jakej jsem blbec, kterej vždycky dělá něco pro ostatní, ale ostatní na něj zvysoka kašlou a pak ve finále smetanu slízne někdo jiný (a v předtančení z 20 minut budu dvě minuty... star večera lidi!:D). A co tak světoborného jsem dělala? Dělala jsem tohle:


Dělala jsme celý půlnoční noviny o 44 listech, z čehož 28 jsou moji spolužáci jako postavy z filmů Tima Burtona. A všechny jsem je překreslovala. Představte si,že takhle strávíte na jednom člověku 5-6 hodin (u některých to ale bylo třeba 17,jelikož byli mnohem detailnější a složitější).A pak nevidíte ani dík.
Následuje ilustrační video řešení našich maturáků(já jsem pravděpodobně ten,co ho tam bodnou nůžkama):

Co se mých šatů na stužkování týče, zatím tak jako spíš nejsou. Nemají barvu ani střih, který jsem chtěla a švadlena ignoruje to, že mám maturák za dva týdny a vesele mi z dálky ukazuje prostředníček s náprstkem. Jen si Pájo nejezdi do školy, kdo to potřebuje, jen si počkej an šaty, který budou pěkně hnusný! YES! Ale co bude opravdu super, to bude můj kostým na předtančení (ano ten dvouminutový štěk:D). Máme totiž téma filmy Tima Burtona a já jsem... Mrtvá nevěsta! Takže ajk asi chápete, dala jsem se do výroby kostýmu (a teoreticky i cosplaye, ejn už vím o jedné dívčině,co cosplay Emily dělá,tak jí ho nechci brát). Dneska jsem si vyráběla "kostlivou ruku" a používala jsem na to primalex. Doteď to drhnu dolů,snad to úplně nepopraská.Každopádně šaty mám ušitý z prostěradla, povlaku na polštář a záclon. A mám už vyrobenou čelenku!

(Oh ano, v tomto článku je hodně obrázků a ještě víc obrázků mě! Muhahahhahahahha!)
Každopádně až to bude kompletní, tak se v tom vyfotím a zkusím to sem nějak hodit...i když možná lepší budou fotky přímo z maturáku. Ono taky není od věci vidět něco, za co jsme ve finále dala víc jak 10 000 ( počítám si do toho i ty nejsoucí šaty). Doufala jsem, že tam budeme mít zlatou fontánku s delfíny. Nebudeme mít ani pořádnou tombolu (otázka: Šli byste do tomboly, kdybyste věděli, že nejlepší věc, co tam můžete vyhrát je půllitr a flaška pití, zatímco jinde mají jako hlavní ceny foťáky a tablety? :D)

Ale teď k podzimním prázdninám. Strávila jsem je se Sempaiem v jeho bytě(vlastně i v mém budoucím bytě^^). Stala se jedna taková zajímavá věc. Před pár týdny jsem Sempaie poslala pro šťouchačku na brambory. Vrátil se se šťouchačkou an brambory a PS3. Nechápu moc tu logiku a spojitost, nicméně si domů přinesl další konzoli(ano další, už má ode mě Wiičko a sám od sebe dvě 3DSka a mimo konzole počítač). Vůbec totiž nemá co hrát. Úplně to vidím vždycky, když se kouknu an tu jednu skříň, kterou má vyřazenou jenom na hry. Ovšem s novou PS3 si přinesl i dvě nové hry. Hry, na které jsem čekala nejvíc ajk to jen šlo: Beyond:Two souls a Last of Us.
K hraní jsem si vybrala to první. Tedy nemyslete si, že jsem tam romantický pobyt trávila tím, že jsem jenom pařila. Jen v jendu chvíli se musel můj informatik učit na zkoušky a já se zoufale snažila vyhnout mytí nádobí. Takže jsem si užila příběh Jodie a Aidena, kde jsem půlku času nadávala a posledních deset minut brečela, protože jsem si to na konci solidně podělala (A I KDYŽ JSEM SE ZE VŠECH SIL SNAŽILA, ABY MĚ TAM TEN JEDEN VOŠOUST NECHTĚL A JÁ NECHTĚLA JEHO TAK SI TAM STEJNĚ VYZNÁVAJ LÁSKU...FUUUUUUU). Jen pořád nevím, jak bych to hodnotila. Jestli líp nebo hůř než Heavy Rain. Bylo tady hodně hluchých a hodně slabých míst a klasická lež o tom,že každé vaše rozhodnutí něco změní. I když to bylo i v Heavy Rainu. Jen je pravda, že u Heavy Rainu jsme se opravdu bála, že to pokazím. Tady ne. Na druhou stranu tady to táhne Ellen Page v hlavní roli (abyste chápali, Ellen Page je od filmu Juno moje nejoblíbenější herečka a strašně moc bych jí chtěla jako svojí kamarádku, protože je opravdu moc a moc boží a skvělá:D...a KRÁSNÁ. Bože, co ybhc dala za to být jako ona. Vím, že nemáme chtít být někým jiným, ale já bych klidně brala vypadat jako Ellen Page. Nebo aspoň z půlky jako ona. Slušely by mi mastný vlasy.) společně s panem Dafoem, který an mě může být milej jak chce, ale stejně je to Green Goblin.
A aby nebyla herní seance u konce, tak jsme se Sempaiem koupili Heavenly Sword. Víte, ta hra mi kdysi vyrvala srdce z těla. Myslím,že jsem tu an ní psala recenzi kdysi, ale až s odstupem času si uvědomuju jak moc toho ve mě zanechala. Vždycky, když pak slyším nějakou melodii, nebo slyším jméno Nariko, tak mě chytá bojový duch a nebo prachsprostě natahuju. A přimělo ěm to k přemýšlení nad tím, ajký bude můj další cosplay. Chtěla jsem cosplayovat Big sister z Bioshocku 2, ale enměla bych tu obrovskou konstrukcijak dostat z Olomouce do Prahy, takže to asi bohužel padá (což mě mrzí, protože Sempai bude na Advíku za Bookera a naše kamarádka Julča za Elizabeth a já tam budu jenom křen:D), nicméně mi to vnuklo nápad na to udělat si cosplay na...


NARIKOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO!
Přijde mi, že když se mračím, tak jsem jí celkem podobná. Jen by to mělo jeden háček: Vyrobit meče a přestat žrát. Když já ale chciiiii...vím, že by si mě tam nikdo mezi kvantama LoL cosplayů nikdo ani nevšimnul, ale bylo yb to takové naplnění dávného snu. Sempaiovi se to moc nelíbí. Prý, že ybch přitahovala úchyly. Hodně úchylů. Myslíte, že člověk, co se zabaluje do deky a pohybuje se jako píďalka, co histericky ječí, když ho v Metal Gear Rising honí stroje co bučej jak krávy, co žere tatranku s hořčicí je opravdu idol, kterej by měl přitahovat úchyly? Já nevím. Ale Sempai yb tím pádem byl taky úchyl. Upřímně, občas mi to tak přijde (když mluví s ruským přízvukem... představte si, jak najede an ikonku se soundtrackem Heavy Rain a s ruským přízvukem řekne: VOOOTS DIS? ÁJ EM GÓNA DILÍT ÍT FROM MÁJ LÁJF END NEVRRRR SÍ IT EGÉÉÉJN!). I když já jsem asi větší. Považuji se za mistra děsivosti. Jendou jsem mu ze spaní rukou udělala na obličeji facehuggera (chtěla jsme ho pohladit po čele). Den se mnou nemluvil, protože jsem ho vyděsila k smrti. Mám zakázáno ho lekat, problém pak přichází, když se lekám já a on se následkem toho lekne mě. No, musíme na tom našem soužití zapracovat. Ocení to jak zeď v kuchyni, která už má na sobě snad všechny barvy duhy z našeho vaření a hlavně sousedi, kteří už musí mít dojem, že žijí vedle hodně veselého mafiánského doupěte.
A jak jste strávili podzimní prázdniny vy? ;)