Červen 2014

100 otázek, na které se nikdo neptá, ale vlastně nejsou tak hrozný 1/2

9. června 2014 v 22:57 | Paichichi/ Paia |  Paia deníček
Už skoro týden si hovím hezky doma a jelikož teď mám skoro volné dopoledne, tak jsme se rozhodla udělat jeden "tag"(nikdo mě neoznačil, označila jsem se sama), který jsem našla na internetu. Je to jednoduše 100 náhodných otázek. Jak jistě víte, jsem hrozný exhibicionista a ráda dostávám otázky, ale jelikož mi ej nikdo nikdy nedává, tak jsem tak forever alone a zoufalá, že si je dávám sama. No nic, snad vás alespoň trochu pobaví^^
P.S. Psáno v průběhu asi dvou týdnů,takže akturálnější otázky jsou trochu mimo mísu:D

1.) Jak se máš?
Najedeně. Sice už třetí den jím to samý, ale jsem člověk zocelený intrem. Takže se vlastně cítím trochu i jako jídelní mučedník.

2.) Jak se teď cítíš? Na co myslíš?
Myslím na to, že mám hrozně mastný vlasy a že bych měla dělat domácí práce, které mi tu mamka nechala na lístečku. Přála bych si, aby se všechny lístečky ztratily a nekazily mi tu každý ráno.

3.)Jaká je tvoje oblíbená barva?
To je těžký, spíš by bylo lehčí říct, který barvy jsou moje neoblíbený. Ale mám moc ráda takovou tu tmavě fialovou, červenou a tyrkysovou.

4.) Jaké je tvoje oblíbené jídlo?
To je taky těžká otázka (těžší než otázka o smyslu života). Každopádně mě kdykoliv nalákáte na rybu- krom uzenýho lososa, už nikdy znovu...alespoň ne na pizze. A pak asi obyčejný šťouchaný brambory s jarní cibulkou a lasagně (jen ty, co si udělám ale já sama:D). Uvědomuju si, že můj život bude o dost chudší, až se odstěhuju z domova, protože moje mamka dokáže cokoliv udělat mým oblíbeným jídlem. TeĎ mě ještě napadá, že POVIDLA jsou boží.

5.) Jaký je tvůj oblíbený dezert?
Opět tu udělám reklamu své mamince, která dělá bezkonkurenčně nejlepší jablečný koláč (a ne ten z Prciček), pak dělá takový hrozně dobrý cosi s povidla,a tvarohem, šlehačkou a listovým těstem a pro to bych šla taky světa kraj. Nebo pro mrkvový dort s náplní jako z Kinder mléčného řezu. A na to horké maliny...těmi nejde nikdy nic zkazit.
6.) Kolik ti je?
K dnešnímu dni 19.

7.) Co ses denska naučila?
Pět znaků hiragany. Já vím, jsem jako zpomalený film.

8.) Jaký byl tvůj oblíbený školní předmět?
Na základce jsme milovala dějepis,ale to mě na střední přešlo. Na střední jsem propadla hodinám češtiny, zeměpisu a občas (když měla paní učitelka dobrou náladu) i angličtiny. Jinak to spíš bylo všechno utrpení...pak po takovém člověku jako jsem já chtějte, aby maturoval.

9.) Jaká je tvoje nejoblíbenější hra?
Jelikož na deskovky moc nejsem, tak budu mluvit o videohrách. Ačkoliv ta hra není nijak známá a pravděpodobně pro ěvtšinu lidí ani nijak dobrá, pro ěm bude vždycky nejlepší hrou: Primal. Hrála jsem jí jako malá (což se teď zdá skoro nemožný, protože ta hra je hrozně zmatená a mapa na prd...i když kdo jako dítě potřeboval mapu žejo?). Pak jsem zbožňovala (a pořád zbožňuju) všechny DMC hry...i když ta poslendí už nebyla takové terno. A kdybych to brala z hlediska zábavnosti, epičnosti a počtu odehrání, tak by to byla Bayonetta (i když jsem jí odehrála asi 10x, nikdy jsem si tam nekupovala nový zbraně, nic:D). Samozřejmě to nejde říct takhle snadno, protože těch her jsem hrála fakt hodně a vždycky jsem měla pocit, že to je zrovna ta hra, která je ta nejlepší (no dobře, vždycky ne, třeba se mi vůbec nelíbí AC :D).


10.) Jaké jsou tvoje nejoblíbenější knížky?
Když jsem byla malá, jednoznačně to byla Záhada mrtvého bodu, taková z těch levných a absolutně neznámých knížek, četla jsem to pořád dokola a pořád mě to bavilo. Ono se tohle taky může každou chvíli měnit a otázkou je, co se myslí jako "oblíbená". Některé knížky jsem četla víckrát, ěnkteré jen jednou a stejně pro ěm mají větší význam než ty čtené 10x. Takže bych tu asi vyjmenovala Jantarové kukátko, Vyhoďme ho z kola ven, komixová kniha Pod dekou, trilogie Pán prstenů, Alchymista. Z dalších super knížek, co ěm fakt chytily bych dodala Holčička která měla ráda Toma Gordona, Hunger games a nesmím zapomenout na Pána much, kterýho sjem si vytáhla u maturity, takže to bude moje oblíbená kniha asi navždy.

11.) Jaké jsou tvé nejoblíbenější filmy?
Jako malá jsme ujížděla na Pocahontas, ale o téhle úchylce asi vědí všichni. Dodnes je ale ta pohádka jedna z mých nejoblíbenějších. Mám moc ráda filmy Juno, Pravidla moštárny, všechny Pány prstenů i Hobity (na všech jsem byla v kině a nehodlám to porušit), 5 centimeters per second, Cesta do fantazie, Princezna Mononoke, Malá mořská víla (ta od Disneye), Moje první láska, všichni X-meni (hlavně tedy ti s Hughem Jackmanem, ale i První třída je super). Ovšem tady musím dodat, že druhý Wolverine byl na prd.

12.) Jaký styl hudby se ti líbí?
To je těžký říct, ono nemůžu říct, že bych byla nějak vyhraněná, ale všeobecně mám ráda rock, trochu punk a pak asi trochu indie. Problém je v tom, že neustále nacházím písničky, které jsou mimo tohle portfolium. Což dokazujou i moje nejoblíbenější písničky:

Všeobecně ale mezi mé nejoblíbenější kapely patří Three days grace, NICO Touches the Walls, Gorillaz, Secondhand Serenade. A pak taky miluju soundtracky. Nejvíc ten z Pána prstenů (překvapivě).

13.) Kdybys napsala knihu, o čem by byla?
Na tuhle otázku se mi moc odpovídat enchce, protože mám plány na jednu knihu a jednu visual novelu a nechci, aby mi ten nápad někdo ukradnul. Každopádně kniha by byla o nalézání sama sebe a o otázkách náboženství a visual novela by byl horor z psychiatrické léčebny (originální heh).

14.) Jaká byla ta nejstrašidelnější věc, jakou jsi kdy udělala?
Mě přijde, že všechno co dělám je strašidelný. Ale asi tomu vévodí jeden můj kousek, který narozdíl od neustálého bafání a dělání děsivých zvuků enbyl ani úmyslný. Jednou uprostřed noci jsem se vzbudila a jak jsem byla rozespalá, tak jsem chtěla pohladit Sempaie po čele, jenomže asi jak jsem byla ještě napůl v říši snů, tak jsem mu místo pohlazení udělala "face huggera". Představte si že spíte a najednou vám něco čapne obličej. Já ybch se asi podělala.

15.) Na jaký svůj úspěch jsi nejvíce hrdá?
Asi všichni čekají, že řeknu, že na maturitu. Ani fň. Když mi bylo asi deset, tak jsem se umístila na třetím místě v republice v literární soutěži. Moje dílo bylo fakt otřesný, ale byla jsem i v novinách a dostala jsem medaili. Fakt bomba!
A pak asi an to, když jsem vyhrála "miss" na základce. Měla jsem štěstí, že ten rok jsme tem byla nejstarší a asi jsem měla i relativně originální volnou disciplínu. A i když to bylo takový "děstký", tak jsem za to dodnes ráda, aspoň trochu mi to tehdy zvedlo sebevědomí.
A ještě se musím pochlubit, to enní nic velkýho ale radost mi to taky v nedávný době udělalo-vyhrála jsem výtvarnou soutěž o sběratelskou edici Far Cry 4!:)

16.) Jsi vdaná?
Neztloustla jsem, nechodím na mimibazar, nevařím Sempaiovi rajskou z kečupu a podravky. Ne, nejsem vdaná. (ale kdybych byla, určitě by to vypdalao jak je to předem popsáno:D)

17.) Jak jsi potkala svého přítele?
"Potkali" jsme se na internetu. Z mě neznámého důvodu sjem mu okomentovala video na youtube:
A on pak napsal mně, protože v té době jsem dělala parodie an Naruta a on zrovna na Naruta koukal. Doporučila jsme mu Gantz a celej jsem mu ho naspoilovala. Pak jsem si začali psát na icq a po roce a půl jsme se už POTKALI doopravdy na Advíku. 29. července jsme šli na domluvený "randíčko" do Planetária (Sempai v tý době už věděl, že jsem do ěnj zblázněná, on se pořád nevyjádřil, ale prý už mě měl rád taky^^). A tam, pět minut před koncem filmu mě chytil za ruku (a já mu v záchvatu radosti tu ruku málem urvala). A tak jsme se dali dohromady:)

18.) Myslíš si, že je lepší se vdát jako mladá nebo starší, když už budeš zralejší?
Upřímně, já zraju jako hermelín...hniju. Takže pokud bych se někdy měla vdát, tak z náhlého šíleného vnuknutí a pominutí smyslů jako mladý kuře (to abych si pak to tloustnutí a vysávání manžela mohla užívat o něco dýl- panebože, doufám, že si tohle nepřečte Sempai...).

19.) Máš děti?
Hmmmm...ne. Jsem si jistá. Ačkoliv svými dětmi často nazývám neživé objekty, na kterých jsem setsakra dlouho pracovala. O bytostech an bázi uhlíku, které by nesly mou genetickou informaci ale nevím.

20.) Přemýšlelas někdy o adopci?
Ano, přemýšlela, z obou stran barikády. Vzhledem k mým zdravotním problémům mi ani nic jiného nezbývalo...ale o tom se moc rozepisovat nechci. Každopádně jsem došla k závěru, že jsem tak hrozně sobecký člověk, že nevím, jestli ybch dokázala milovat dítě, které bych sama neporodila...ale hádám, že kdyby se ve mě ozvaly mateřské pudy, tak bych to asi viděla jinak, ale ve svých 19 letech se necítím jako člověk, který yb mohl adoptovat dítě.
A proč z druhé strany barikády? Protože jsem si hrozně dlouho (asi ajko spousta dětí) myslela, že jsem adoptovaná. Pramenilo to z toho, že když jsem zlobila, rodiče mi yvhrožovali, že mě pošlou do děcáku (tvrdý, já vím). Jednou jsme se ségrou udělaly hroznej průšvih a mamka mi přinesla papír a řekla, že když to podepíšu, tak půjdu do děcáku, že už je zlobit nebudu (mimochodem, byly to papíry od bytovýho družstva, jen jsem neuměla číst). Každopádně od téhle chvíle jsem si myslela, že jsem adoptovaná, protože jak jinak by ty papíry asi mohli mít? Časem jsem ale začala vypadat jako přesná kopie mojí mamky, takže už z toho strach nemám.

21.) Když jsi byla malá, čím jsi chtěla být?
Tuhle otázku jsme dostala u amturity z ájiny. Chtěla jsem být novinářka jako April z Želv Ninja. A druhou polovinu mého dětství zabralo to, kdy jsem chtěla být animátorkou Disaneye. Ani ejdno ze mě nebude, ačkoliv by mě obojí bavilo.

22.) Co byla tvoje první brigáda?
Pokud pominu doučování matiky a voskování tátova auta, tak to byla brigáda v Sony, kde jsem balila DVDčka do krabic. Byla jsem tam "jen" dvakrát, ale i to mi stačilo a jsem si jistá, že už zvládnu jakoukoliv brigádu an světě, protože tohle byl záhul!

23.) Jakou práci bys chtěla dělat a proč?
Uvědomuju si, že na tuhle otázku nemám odpověď. Chtěla bych být cosplayer z povolání, scénárista her, designérka, animátorka u Disneye, cukrářka...ale předvším mít práci, kde by se mi dostalo uznání, kde bych byla nejlepší. Popravdě jsem nedávno přemýšlela nad porodní asistentkou, chtěla jsem si na ní podat přihlášku na vejšku a místo toho jsme si svoje přihlášky vyplácala na totální koniny...ale tak pořád to enní ztracený:)

24.) Co děláš, aby ses zabavila?
Jsem hroznej prokrastinátor, takže sleduju vlogy pár lidí z youtube, pak videorecepty (nejradši mám Cooking with the dog), občas kreslím na tabletu, hraju hry (když už nevím coby, vždycky mě zabaví flešovka Piano bar, vždycky), prolízám lidem asky, facebooky (mám vytipováno asi 30 exotů pro případy extrémní nudy, kteří nikdy nezklamou)...tohle neberte jako moje koníčky, to jsou prostě věci na zahnání nudy, když žádný ze svých koníčků dělat nemůžu (i když počkat, kreslení an tabletu JE můj koníček:D).

25.) Cestuješ ráda?
Jop, cestování mám asi nejradši ze všech věcí. Když jsem se rozhodla jít na školu, která je 300 kilometrů od mýho domova, v šichni mi říkali, jak mě to cestování omrzí. A neomrzelo. Jasně, někdy brblám, protože mě naštvou lidi v autobuse, nebo se mi občas udělá zle, ale není to nic, co by mi tu radost z cestování dokázalo zkazit. Proto ybch někdy ty svoje cesty chtěla i prodloužit do zahraničí a okořenit je trochou hazardu (jako cestování na "blind" a podobně). Prostě a jednoduše mám ráda tahání kufrů, čučení z okýnka (nebo spaní na okýnku), vymýšlení si příběhů o místech, kolem kterých jedu.

26.) Kdybys mohla navštívit jakékoliv místo na světě, jaké by to bylo?
Teď budu tak trochu neoriginální...protože jak všichni čekáte, řeknu Japonsko. Paradoxně mě ale už nelákají ani tak velká města, jako spíš takové útržky nebo zajímavosti (třeba králičí ostrov, soví kavárna...), chtěla bych tam vidět a vyzkoušet všechny ty věci, o kterých jsme jenom četla. Krom toho ybch chtěla zažít svátek kvetoucích sakur a navštívit penfrienda Shinga. Dál bych ráda navštívila třeba Keňu, severské státy (kvůli polární záři...), chtěla bych proijet celou Severní Ameriku a v Jižní se stavit v Peru, kdybych se pak ěmla ještě vrátit do Asie, tak rozhodně Nepál a Vietnam...krucinál, svět je fakt velikej.

27.)Jaké lidi bys chtěla v životě potkat?
Vzhledem k tomu, jak moc si žiju svůj internetový život, pár jich bude. Kamarádku Michelle, ze který bude velký biolog, Shinga, návštěvníky blogu (jednou už mě někdo poznal tyjo!), takže tím pádem i asi mého jediného kometujícího krom Juri Fearhuntera (a tím nechci Juri diskriminovat, jen vím, že se s ní potkám:D) a pak bych chtěla někdy potkat svýho dědu. I když ono to děda zní tak nějak moc hezky. Nikdy mě neviděl a já nikdy neviděla jeho, žije si svůj život, jen by mě prostě zajímalo, jak asi vypadá, co asi dělá..a nebo bych mu prostě jen chtěla hrozně vynadat za to, jak se zachoval ke svojí rodině.

28.) Kdyby tě někdo požádal, abys mu dala náhodnou radu, jaká by to byla?
Vždycky spolíhej jen na sebe a na vlastní schopnosti. Pak, když se něco nepovede, můžeš svalovat vinu jen sám na sebe, na druhou stranu, můžeš si pak řídil všechno úplně sám a tím pádem se přiblížit co nejvíc tomu výsledku, který chceš.

29.)Máš nějaké zvláštní (zlo)zvyky?
O zlozvyku, který přivádí Sempaie k šílenství vím...trhám si nehty na nohou. Ne koušu, prostě trhám. Je z toho vždycky krve jako z vola a vlastně ani nevím, co ěm na tom tak baví, ale asi mi to zůstalo ajko nějaký tik z dětství, kdy jsme si ve velkém zase trhala vlasy a ty chomáčky schovávala za postel. Dalším zlozvykem je otrhávání rtů, sezení na "indiánskou squaw" (alias čtěte, že když se nikdo nekouká, roztěču se jako Jabba a rozcapím nohy...ten nejlepší relax) a říkání "ty vogo". Z takový normálnějších zvyků mám, že spím většinou "na housenku", což znamená, že jsem zakuklená a kouká mi jen kousek obličeje, který by měl mířit do zdi- by na mě nemohly příšery z japonských hororů.

30.) Jaké věci tě dělají opravu šťastnou?
Mláďátko všeho druhu.Můžu mít sebehorší náladu, ale videa se štěňátky, koťátky, panďátky a jinými mrňousky mě vždycky rozveselí. A pak ej to asi uznání... když mi někdo řekne, že mi to sluší, když mě někdo pochválí...A pak jsou to Sempaiovy průpovídky, vtipy a prostě bytí s ním...

31.) Jaké věci tě dělají opravdu smutnou?
Většina světa, myšlenky na budoucnost, na finanční situaci, většina vzpomínek, umírající zvíře ve filmu, loučení, vyprodaná velikost mých bot (dobře, to zas taková tragédie není), ponížení od někoho, koho mám ráda.

32.) Z čeho máš strach?
Definitivní a největší strach mám ze tmy. Mám až moc bujnou fantazii an to, abych věřila tomu, že v té tmě nic není. Neustále tak mám pocit, že za mnou ve tmě někdo stojí, že je něco v rohu, že ěm ěnco chytí za nohu. Nejvíc si pak představuju takový mixovaný kreatury většinou japonských dlouhovlasých žen, které chodí po podivně zlámaných 4 končetinách. Jo, to je fakt děs. Nechtějte vědět, jak vypadaly moje osamělé víkendové dny na intru, to byla fakt příprava na konec světa. Nebo když jsme měli bojovku v lese a došly nám baterky v baterkách, myslela jsme, že si asi hodím mašli, protože jsem všude viděla Slendermana a Jeffa Killera (vždycky mě s tou blbou stránkou lidi dostanou a vždycky, do háje vždycky se leknu a pak nemůžu hrozně dlouho spát).
Dlouhou dobu jsem pak ěmla hroznej strac z televizí, protože jsem měla traumatizující zážitek ze sledování filmu Kruh.
A můj další strach je...ze žraloků. Já vím, zní to vtipně,ale prča to není, v moři nemůžu jít dál, než tři metry od břehu, protože právě tam nejdál žraloci připlavou. Začalo to u mě, když jsem se jako malá i přes tátův zákaz podívala do jeho knížky o žralocích, do fotografické sekce. Hádejte, co tam asi krom žraloků bylo...nohy, ruce, krev. Od tý doby se nemůžu an žraloka ani podívat a jsem úplně paranoidní i v rybníku.

33.) Radši věci plánuješ nebo je děláš spontánně?
Řeknu to takhle: Většinu věcí plánuju, ale chtěla byhc je dělat spontánně. Chtěla bych sednout na vlak a jet neznámo kam, spát tam pod širákem a druhej den zase dál, chtěla bych plnit šílené nápady, co mě napadají...chtěla, chtěla, chtěla.

34.) Jsi věřící?
Otázkou je, co znamená být věřícím. Nepatřím do žádné církve, ale v Boha věřím, ve svého vlastního boha. Z pohledu na Boha jsem pak pantheista.

35.) Kdyby ses mohla vrátit v čase, koho bys chtěla potkat?
Asi ybch chtěla potkat některé členy rodiny, které jsme potkat nemohla, protože umřeli dřív, než jsem se narodila, ale všichni o nich moc hezky mluví. Pak bych chtěla (opět nečekaně) potkat Pocahontas a říct jí, ať se nenechá tím tlustým vousáčem ošálit. A pak Tolkiena, abxch mu předem poděkovala za to, co úžasnýho pro moje dětství a život udělá. A vlastně i takovou tu klasiku-Kleopatru VII. (bych jí varovala před chlapama!).

36.) Žila bys raději ve městě nebo na vesnici?
Dřív jsem chtěla do města, jelikož jsem půlku svého dosavadního bytí strávila na malým sídlišti v zapadákově, který si říká město jenom omylem. Snila jsme o Londýně, New Yorku (nebo jenom tý naší maličký Praze). Pak jsem se na 4 roky přestěhovala do Plzně, měla školu v centru města a víte co? Přešlo mě to. Velkoměsta tuplem, v Paříži bylo tolik lidí, že jsem neměla pomalu dost vzduchu na dýchání pro sebe. Takže teĎ spíš sním o malým domku někde na venkově, ale třeba v dosahu několika desítek minut od města...to by bylo fajn.

37.) Jaké bylo tvé děství?
Moje děství bylo prostě krásný. Ale to už jsem popisovala v jednom z předhcozích článků, i když to byl jen malý zlomek. Škoda, že mi ho tak rychle ukončily nemoci, smrti a rodinný problémy...ale byla jsem to nejšťastnější a nnejvzteklejší dítě na planetě Zemi, měla jsem neudtále odřený kolena a u nosu nudli, mlátila jsem lidi klackem a honila kluky kolem prolejzačky pro pusu, jezdila jsem na babiččině psovi a jedla písek na pískovišti. Na maškarní jsme chodila za mochomůrku, Pocahontas a princeznu, toužila jsem hrozně po rýžové kaši Dr. Oetkera (kvůli kandovaný třešni, která tam ani nebyla) a cpala jsme sourozence na všechna možná i nemožná místa.'

38.)Jaká jsi byla na střední?
Jelikož jsem střední právě vylezla, tak si ymslím, že za ty dva tejdny se nic moc nezměnilo. Nebyla jsem extrémně populární, ve spoustě věcí jsem se s ostatními nepohodla, ale nenechávala jsem si to pro sebe, hádám, že jsem se hodně zklidnila a tak nějak posmutněla a zvážněla, ale to už tak Kozorozi mají v povaze.

39.) Máš nějaké sourozence? A popřípadě kolik?
Mám dva mladší sourozence-o tři roky mladší sestru a o sedm let mladšího bratra.

40.)Co se ti an dnešku zatím nejvíc líbilo?
Borůvkovo-vanilkovej bubble tea a cheeseburger s chilli omáčkou. Omnomnom.

41.) Kdo tě nejvíce ovlivnil? A jak?
Tak bude tu asi klasika v rodičích a prarodičích, asi možná nakonec víc babička, protože mi vštípila lásku ke knížkám a čtení všeobecně (což mě pak podnítilo i k psaní). Z reálných lidí pak nesmím opomenout ještě Sempaie, díky němuž jsem asi "dospěla" (i když všichni vědí, že když jsme spolu, tak jsem jako malej fakan)...a poslední bude asi znít hodně vtipně, ale je to Disney. Ne ten člověk přímo, ale jeho filmy. Díky nim jsem tolerantní (někdy až moc)...a pak vlastně ještě moje paní učitelka na výtvarku ze střední. Ta mi ukázala, že žádná věc nemá jen jednu stranu a vždycky se na ní musím dívat z více úhlů...což je asi jedna z nejdůležitějších rad pro život.

42.)Jaký je tvůj oblíbený vtip?
Přijde princezna za králem a ptá se: ,,Tatínku, proč se jmenuji Růženka?"
,,Protože když jsi byla malá, tak ti spadla do kolébky růže."
Přijde za králem druhá princezna a ptá se:,,Tatínku, proč se jmenuju Fialka?"
,,Protože když jsi byla malá, tak ti spadla do kolébky fialka."
Přijde za tatínkem třetí dcera, Cihlenka a ptá se:
,,Bledjkasdjafbcndacnhfskjdhj?"

43.) Vyzkoušelas někdy sushi? A chutnalo ti?
Už jsem v takové fázi, kdy lanařím všechny ostatní do sushi, protože se ho nemůžu nabažit, ale nikdo an něj nechce chodit se mnou. Takže ano, sushi jsem zkusila, můžu se po něm utlouct a chutná mi velice!

44.) Máš ráda ostrá jídla?
Nikdy jsem po nich moc nelačnila, ale tak půl roku zpátky se ve mě něco zlomilo a od té doby si do všeho přidávám chili nebo jalapenos (a pokud je po ruce tak wasabi a když není to, tak prostě obyčejný český křen). Problém je v tom, že už to jím skoro se vším a ostatní obyvatelé jakýchkoliv domácností to nesnesou, jelikož z toho množství, co jím, pálí už jen samotný pohled.

45.)Jak moc propečený máš ráda steak?
Spíš jsme nikdy asi steak jako takový, takovou tu krásnou flákotu masa z filmů neměla. Ale maso do hambergeru (kde se mě na to taky vždycky ptají) si dávám medium (přecijenom mám pořád strach z nemoci šílených krav i když ono i u medium je mi to celkem k prdu, protože to asi nezničí všechny ty věci, co jí způsobují...ale utěšuju se tím).

46.)Jaké je tvoje oblíbené číslo? A máš k tomu nějaký zvláštní důvod?
Moje oblíbené číslo je 17. Zaprvé jsou v něm dvě hezká čísla- tradičně dobrá 7 a 1 jako být ve všem první, nejlepší. A krom toho je to den, kdy jsem se narodila...a prostě když se na něj podívám, tak se mi líbí, líbí se mi i jak to zní, když se to vysloví...prostě moje oblíbené číslo:)

47.)Kdybys byla zvíře, jaké bys byla?
Asi liška. Věrná a taková trochu blbínek jako psi, ale zároveň nezkrotná, svéhlavá a někdy vzteklá.

48.) Jakou nejdivnější věc jsi kdy udělala?
Nevím, co je dostatečně divný, jestli narvat mladší sestru do domečku pro panenky nebo dát kamarádce Molly do atlasu ponožku, aby byla volný (chápejte, jako Dobby z Harryho Pottera).

49.) Jaký typ dovolené preferuješ?
Rozhodně ne rozvalení se u moře, opíkání se (k čemuž je potřeba vstát v pět ráno a zabrat lehátko), nakrádání si jídla ze švédskejch stolů a jedení dovezenejch řízků. Já mám radši něco akčnějšího, poznávacího...nejradši ybch teda měla nějakou dovolenou stylem spaní pod širákem nebo Svatojakubskou cestu...prostě se sebrat a cestovat křížem krážem, hlavně žádnej pětihvězdičkovej hotel.

50.)Jaké jsou tvé hlavní životní cíle?
Dělat radost těm, které mám ráda...nebo spíš0 dělat radost všem, i těm, kteří mě rádi nemají. Být dobrá v tom, co dělám. Stát se pro někoho inspirací. Být dobrým kamarádem, partnerem a jednou třeba i páníčkem nebo rodičem:) vidět kus světa a poznat nové lidi a ukázat jim, že i člověk ze země, která je považována za mrzoutskou dokáže být usměvavý...ptát se lidí na jejich názory a najít nějakou svojí životní cestu tak, abych nemusela litovat jediného dne.