Srpen 2014

100 faktů - část druhá!

26. srpna 2014 v 13:51 | Paichichi/ Paia |  Paia deníček

51.) Co nejvíc nesnášíš na tom být holkou?
Já mám to bytí holkou vlastně celkem ráda, i když an to často nadávám. Nejvíc mě ale štve to, co se vzhledu píše...že musím nějak vypadat, ěnjak se chovat, abych nepůsobila "nechutně", ačkoliv u kluků jsou tyhle věci naprosto normální. Třeba jako to, že si musím holit nohy a podpaží , nemůžu nahlas prdět před kámoši a pak hlavně to, že nezvládnu vyčůrat svoje jméno do sněhu a nemůžu udělat helicopter-dick.

52.) Co máš na sobě ráda?
Jelikož jsme hrozně sebekritická, tak je tohle poněkud těžká otázka. Co se vzhledu týče, tak jsem ráda, že mám obličej, kterému sluší každá barva vlasů, takže můžu se svými účesy experimentovat...a krom toho mám docela hezký rty a pihu pod okem, která vypadá hrozně classy (a co se těla týče, mám celkem velký prsa, takže palec hore). Na svém charakteru mám ráda svojí odvahu a trpělivost (která platí pro lidi, nikoliv pro činnosti). A pak mám na sobě ráda to, že jsem v ruce schopná spíchnout snad jakoukoliv blbost a občas si ěnco hezkého nakreslím nebo napíšu.

53.)Kdy se cítíš trapně?
Naposled jsme se cítila hrozně trapně, když jsme si ve vlaku pustila film BloodRayne (kvůli přednášce) a došlo to na tu sexuální scénu. To by neměl vidět nikdo, natož lidi kolem vás ve vlaku. Pak je mi taky trapně většinou za ostatní lidi, ale je mi jich většinou líto, protože já nejsem člověk, kterej by jim nadával a psal nenávistné komentáře, když se třeba o něco snaží (lets playeři, rappeři...a kdo ví ještě), ale ostatní and tím moc neváhají. A pak se cítím hrozně trapně, když pročítám staré povídky na svých starých blogách (i na tomhle:D).

54.) Kdyby sis an jeden den mohla zkusit jakoukoliv práci, jaká by to byla?
Ošetřovatel malých pandiček!

55.) Jaká je tvoje nejzažší vzpomínka?
Štípání nosních mandlí z doby, kdy mi bylo asi dva a půl. Máma mě drží, do očí mi svítí světlo a doktor se ke mně blíží s kleštičkama, já řvu jako tur.

56.) Jaké bylo nejlepší rozhodnutí, jaké jsi kdy udělala?
Těch je hned několik...třeba to, že jsem vytěsnila ze svýho života lidi, co mi pili krev. Pak to, že jsem šla na střední do Plzně, kde jsem poznala svého nejlepšího kámoše Mollyse. To, že jsem vyznala lásku svému příteli. To, že jsem sáhla u maturity přesně pro to číslo, pro které jsem sáhla.

57.)Kdo je tvůj nejlepší/nejbližší přítel?
Jelikož moc přátel nemám, tak to zas tak těžká otázka není. Mám dva nejlepší přátele a to Petra a Molly a s každým mám úplně jiný typ toho "nejlepšího kamarádství". S Petrem můžu mluvit o čemkoliv, můžu být absolutně nekorektní, drsná, upřímná, přisprostlá. Můžeme se bavit o věcech, o kterých se s cizím člověkem nemůžete bavit, můžete o nich mluvit jenom s někým, kdo je víc než kamarád. A pak ej tu kamarádství s Molly, takové něžné, krásné, křehké, postavené na obdivu, kráse, povídání a drobném škádlení (třeba s Dobbym). SMolly nemůžu být jako s Petrem a s Petrem zase jako s Molly. Ale v obou případecvh jsem tak moc šťastná.

58.)Co si myslíš, že si o tobě lidé myslí?
Prý se často tvářím hrozně smutně a zle, takže asi nic moc hezkýho. Když promluvím, tak se snažím mluvit pomalu a mile, ale většinou mi nikdo nerozumí jak rychle mluvím a stejně jim přijdu uječená a ukecaná. A když mě poznají blíž, tak se jim většinou moje nápady taky moc nelíbí, takže tím sítkem lidí, kteří si o mně myslí ěnco hezkýho projde jen pár osob.

59.)Jaké jsi měla známky ve škole?
Na základce celých devět let samé jedničky. Na gymplu se připletly občas trojky, ale až na první pololetí prváku průměr vždycky do 1,5, dvakrát vyznamenání. A maturu jsem dala na samé jedničky:)

60.)Kdyby ses mohla naučit nějakou věc, co by to bylo?
Asi ybch chtěla umět krásně kreslit...a nebo dobře šít:)

61.) Jsi introvert nebo extrovert?
Jsem introvertní extrovert. Hodně mluvím, ale to je můj způsob jak se vyrovnávám s nervozitou.Ale mluvím tak jako povrchně, nastavuju většinou to nejlepší, ale lidi co mě znají blíž vědí, že 99% věcí si nosím v sobě a nikomu je neříkám, protože tu potřebu nemám...a s lidma, se kterými mi je dobře ten extrovert prostě jsem.

62.)Dělala sis ěnkdy test osobnosti? A jak ti vyšel?
Několikrát jsme si ho dělali ve škole a já sama si ho pak zkoušela dělat na různé způsoby. Střídavě (asi v závislosti na konkrétním rozložení mysli) mi vychází cholerik a melancholik, což má k sobě setsakra daleko, takže jsem něco na půl cesty řekla bych.

63.) Jaké první věci si na lidech všimneš?
Obočí. Vím, je to divný, ale obočí mě fascinuje. Zkouším si toho člověka představovat bez obočí nebo třeba s "brežněvem". Obočí je nejdůležitější součást obličeje, fakt. Podle mě vypadá obličej bez obočí děsivějc, enž třeba obličej bez nosu.

64.)Myslíš si, že všichni lidé jsou stejně užitěční, nebo že jsou ěnkteří větším přínosem než jiní? (Například když srovnáš mentálně retardovaného člověka a doktora, který může zachránit stovky životů?
Rozhodně myslím. Nikdy si nebudeme rovní, vždycky tu bude někdo, kdo bude mít lepší schopnosti než ostatní, které přinesou dobro více lidem. Retardované dítě může dělat radost svým rodičům, ale dítě které se stane třeba vědcem a vymyslí lék na smrtelnou chorobu udělá radost milionům rodičů, když zachrání jejich děti. Nevím prčo si naše společnost pořád snaží hrát na to, že všichni jsou stejně prospěšní, když prostě a jednoduše nejsou...z individuálního pohledu sice asi ano, ale z objektivního pohledu a vlastně i mého pohledu to tak prostě není.

65.) Myslíš si, že lidé můžou ovládnout svůj vlastní osud?
Jo, myslím. Mým heslem je: Každý svého štěstí strůjcem, což aplikuju na všechno, co se mi v životě stane. Protože když něco děláte vy sami, přesně tak, jak chcete, pak nikdy nemůžete být naštvaní an ostatní, když se to pokazí. Jistě, sjou tu takové věci jako nehody a počasí, nemoci (i když i za ty si bohužel často můžeme sami tím,jak žijeme nebo tím, že si nedáváme bacha a kašleme na chození k doktorům) ale nějak...prostě nějak si myslím, že 99% věcí, co se v životě děje, to , co se stane dál, je na nás. Udám teď jeden příklad, za který mě tu asi nikdo enbude mít rád a budou mě ostatní kamenovat, ale není to poprvé, co ho prezentuji. Uvedu vám jako příklad bezdomovce. Všichni vám řeknou, že jsou to chudáci a že se to může stát komukoliv. Nemyslím si. Obere vás žena při rozvodu? Jsou tu předmanželské smlouvy a pak je dobrý si dávat bacha na to, koho si berete...všichni mluví o lásce a jak je láska nejdůležitější, ale podle mě pro vztah mnohem důležitější vědět, jestli se na toho druhého můžu spolehnout a že mi neudělá ěnjakou sviňárnu. Jako třeba to, že mě nechá skončit na ulici. Dalším důvodem jsou dluhy. Moji rodiče mě vychovali ve víře, že pokud na něco nemám, tak si to nemám pořizovat, že to nepotřebuju. Může se stát, že člověk přijde o práci...ale jak je možný, že když jsem byla na úřadu práce, tak tam, kde se dávaly dávky pro nezaměstnaný bylo plno a u plakátu za práci ne výkopu, kde byla potřeba jen základka nestál nikdo? Protože to byla práce za 6 tisíc...a kdo by přeci takhle nádeničil, komu by se chtělo mít dvě práce, aby se uživil...pak si ale stěžovat, že si musíte půjčovat na jídlo a dostanete se do dluhů není zrovna nejlepší, protože třeba mě to neobměkčí (mezi známými máme člověka, co skončil na ulici, neuměl česky ani slovo a i tak si dneska žije hezky...protože makal i za směšný almužny celý dny,nechlastal a nekouřil...). A dalším důvodem jsou závislosti. NIKDO vás nikdy nenutí,abyste chlastali a hráli na automatech, brali drogy a aby jste se tím dostali do sra*ek. Takže ano, věřím, že jsme pány našeho osudu.

66.) Myslíš si, že všichni lidé jsou od přírody dobří nebo špatní?
Myslím, že všichni lidé jsou od přírody neutrální. A když vyrostou...pak je to na nich. Ale nikdy to není stoprocentní zlo nebo dobro:)

67.)Myslíš si, že je morálka pro všechny lidi univerzální, nebo že se může měnit v závislosti na náboženství, státu, zkušenostech?
Pokud si to dobře pamatuju z maturity, tak definice morálky tam byla jako soubor pravidel chování, která jsou v určité společnosti v určité době považována za správnou. Důležité je to ve společnosti a v čase. Je jasný, že morálka bude jiná na místě, kde jsou podmínky takové, že se musíte snížit i k věcem, ke kterým byste se snižovat na jiném místě nemuseli. A proto i tam musí být ten morální kodex jiný. A ano, taky se to liší člověk od člověka. Já třeba mám v sobě víc takové té víry v to, že člověk je taky zvíře a nemá právo se povyšovat nad ostatní tvory. To yb nás taky mohli yvvraždit ptáci, protože numíme lítat jako oni...takže z toho důvodu třeba zabití v sebeobraně nebo při ochraně někoho, koho mám ráda považuju za přirozené a normální, kdežto jiní lidé odsuzují jakýkoliv důvod pro zabití. Já to beru tak, že když třeba lvice brání své mládě, tak klidně zabije lvici jinou, aby její mládě přežilo. Já se tímhle řídím taky a pokud bych něčímu dítěti držela nůž pod krkem, tak bych tomu druhému dala plné právo mě zabít. A tady vidíte, že třeba morálka, která by měla tedy být univerzální pro ěm třeba neplatí, i když se tím asi pár lidem znelíbím.

68.)Myslíš si, že Bůh existuje?
Ano, myslím. Sice to asi není fousatej pán v bílý tóze, ale je.

69.) Myslíš si, že existuje nějaký "život po životě"?
A proč by ne. Já sice chci věřit něčemu jinému (třeba reinkarnaci), ale i za ten posmrtný život bych byla ráda. Hlavně ať není po smrti jenom tma.

70.)Volíš? A proč ano/ne?
Ačkoliv volební právo mám, tak jsme ještě nevolila. Vždycky když byly volby, tak jsme byla mimo místo bydliště. Jasně, mohla jsem si nechat vydat ten papír, ale nenapadlo vás někdy, že by se možná změnilo víc věcí, kdyby k těm volbám nepřišel VŮBEC NIKDO? Že by nebyl jeden jedinej hlas? Možná že by pak spousta politiků přehodnotila svoje postoje a chování...

71.) Myslíš si, že homosexuálové si "zvolili" to být homosexuály?
Myslím si, že tenhle názor je už docela na přesdržku, když je tolik studií, že homosexualita je daná už přddtím, než se narodíte působením hormonů. Takže rodiče, co si myslí, že jejich homosexuální dítě je nemocný, tak by si ěmli uvědomit, že za to můžou oni...svou genetickou informací. Bohužel se mi zdá, že se například v "otaku" komunitě objevuje ten trend bytí "bi". Jistě, to si taky člověk nemůže vybrat, ale problém je, hrát tuhle sexuální orientaci jako módní doplněk. Je to prostě strašně cool v tom smyslu být absolutně jinej, být hetero je totiž zřejmě už nuda.

72.)Myslíš si, že mučení může být někdy dobré? A když ano, tak kdy?
Ono mučení může být dobré v případě, že narazíte na slabýho člověka, kterýho fyzická bolest zlomí (jistě, pak ej tu i psychické mučení, ale pořád tu sjou jedinci, kteří i to vydrží). A kdy mučení použít? V případě, že to pomůže zachránit život někomu jinému (nepříklad únosce odmítá říct, kde je ejho oběť a už nezbývá nic jiného, jak z něj dostat odpověď). A pak mě napadá ještě jeden, ale zato velice krutý důvod. Když nějaký vrah brutálně zavraždí svojí oběť a chytí ho, tak co ho pak čeká? Buďto vězení, ze kterého sice nemůže odejít, ale na druhou stranu dožije v teple, s dostatkem jídla a možná i přáteli, pokud si je ve vězení udělá. Další možností je pak trest smrti, který je ale mnohem mírumilovnější než to, co udělal své oběti. Ještě předtím, než do vás vpraví jed, co vás zabije vás uspí, abyste nic necítili. Takový luxus nemá většina lidí, kteří za celý život nikomu neublížili. Takže v těchto případech bych dovolila zabít vraha stejným způsobem, jakým zabil on svou oběť. Aby taky na chvíli cítil ten strach a bolest, ne aby to umírání měl jak v hotelu Continental.

73.) Zabila bys nevinného člověka, kdybys věděla, že tím zachráníš spoustu dalších?
U mě je ten problém ten, že ačkoliv jsem v hodně věcech "civilizovaná", tak asi ta nejdůležitější část ze mě zůstává tak nějak zvířecí a to ta část, která se týká chránění mého života a života mých blízkých. Neváhala bych zabít nevinného člověka, kdyby to mělo znamenat, že zachráním někoho, na kom mi záleží (co se týče těhle voleb, zahrajte si Heavy Rain, vážně). Natož pak, kdybych tím měla zachránit třeba sto lidí. Asi mi v tomhle někde utekl kousek svědomí nebo nevím, ale nevadilo by mi pak ani, kdyby se mi pozůstalí pomstili, jak jsem psala v otázce předtím. Je pro mě nejdůležitější ochránit mé milované, mou rodinu, partnera a v budoucnu případně i potomky...hádám, že takhle by asi jednala většina zvířat...což není samozřejmě omluva, ale pro mě je to přinejmenším vysvětlení toho, proč bych se tak zachovala já.

74.) Kolik peněz jsi nejvíc v životě utratila?
Blíže nespecifikovanou částku za letošní dovolenou :D

75.) Jakou největší zmnu jsi an sobě kdy udělala?
Pokud pominu stříhání a barvení vlasů, tak asi to, že jsem přestala slepě důvěřovat lidem a že už se nesnažím s každým být za dobře. Radši si už žiju se svými názory a sama se sebou a nestydím se za to, že neříkám a nevypadám možná tak, jak by si ostatní představovali, ale mě je tak dobře a nepotřebuju, aby mi to ostatní laskavě odsouhlasili.

76.) Jakou nejhloupější věc jsi v životě udělala?
Bylo tu hodně věcí, jako nacpání sestry do domečku pro panenky a podobně...ale když se zpětně dívám na posledních pár let, tak nejhrloupější věc, co jsem udělala byla pravděpodobně to, že jsem dala svůj první polibek někomu, kdo si ho nezasloužil. Bylo to hezký a bude to jedna z mých nejvzácnějších vzpomínek, ale moc bych si přála, abych ten první polibek dala někomu, komu na mě opravdu záleželo.

77.) S jakou seriálovou postavou se dokážeš nejlépe ztotožnit?
Walter White - Breaking Bad.

78.) Co bys změnila na našem vzdělávacím systému?
Přála bych si, aby náš vzdělávací systém "nutil" lidi dělat si vlastní názory. Ne prostě jen papouškovat to, co vás ve škole naučí. Jistě, v matice, fyzice, biologii, chemii atd. to jde špatně, ale pořád můžete mít na věc jiný pohled než učitel. A u humanitních předmětů už je tam pak ta svoboda názoru obrovská, bohužel mi přijde, že když se většiny lidí zeptáte na nějaký zapeklitý problém a jejich názor na něj, tak odpoví jenom: ,,Já nevím. Nezajímá mě to." Ale já si myslím, že bychom měli mít názor na všechno, i na to, čemu třeba úplně nerozumíme, nebo nás to nezajímá. A tím, že se o té problematice učíme víc dopodrobna a sjme nuceni o ní něco vědět a přemýšlet o ní, tak tím se posouváme dál.

79.) Co si myslíš o umění?
Umění ej nádherný výmysl, který pro mě osobně má třeba větší hodnotu než třeba věda. Nesnaží se na všechno podat jen jeden jediný správný poihled, protože to ani nejde. Umění dokáže vyjádřit to, co cítíme beze slov...nebo nám pomůže ta slova najít. Kdybych umění nemilovala, proč jinak ybch chodila na vejšku na Uměnovědu?

80.)Jaké jsou tvé oblíbené webové stránky?
Klasika facebook, ask, e-mail, youtube. Pak ráda chodím sem:
http://kanji.nihongo.cz/
http://www.jenpromuze.cz/
http://thosecomics.tumblr.com/
http://www.apetitonline.cz/
http://www.votocvohoz.cz/
https://www.flickr.com/photos/martinahavlova/
http://pisudiplomku.tumblr.com/
http://kdyzsledujuserialy.tumblr.com/

81.) Co tě zaručeně na muži/ženě odpudí?
Kouření. Mastný vlasy. Zkažený zuby. To, když si ženská neuvědomuje, že se musí oblíkat trochu vzhledem k tomu, kolik váží a bere to, že je morbidně obézní jako svojí výhodu, protože "kosti jsou pro psy, maso je pro chlapy". U chlapů chlupatá hruď ála David Hááázlhof. Nelíbí se mi vysvalení kulturisti, děsí mě. To, když ženský s prsama až do pasu jsou líný nosit podprsenky, protože koho to zajímá. Chlupatá podpaží (radši, než abych ukázala v tramvaji chlupatý podpaží, nosím ve 35 stupňovým vedru dlouhej rukáv. Prdění před partnerem (a následný hlasitý smích, protože jeden prd je lepší než deset doktorů).

82.) Jakou největší lež jsi kdy řekla?
Snažím se nelhat, fakt že jo. Nemůžu si vzpomenout na nějakou fakt hroznou lež, spíš mě napadají takové ty drobnosti, jako cenu nějakýho oblečení (paradoxně ale většinou cenu přidávám, protože se bojím, že by se mi lidi smáli, že nakupuju tak za levno).

83.) Co o tobě většina lidí neví?
Třeba to, že mám piercing v pupíku, že jsem prodělala plastiku (jizvy na břiše, ne prsou:D), že nejím 3bitky a cukrovou vatu, miluju játra, že bych jednou chtěla ochutnat lidský maso (ale to jen za předpokladu, že yb to byl třeba kousek ze mě, něchtěla bych jíst nikoho jinýho:D).

84.) Co si přeješ, aby o tobě věděl každý?
Asi to, že věřím v Boha a nesnažil se mě pak přes tenhle fakt shazovat, protože jsem na to hrozně citlivá. Aby se lidi vyvarovali kritiky na můj vzhled...protože to mě dokáže zabolet víc, než cokoliv jiného. Aby věděli, že ve většině případů je nebudu litovat, ale pokusím se je popostrčit k tomu něco udělat. Že kdykoliv jsem smutná, tak mi pomůže jídlo.

85.) Jakou první věc uděláš ráno?
Není to moc poetické, ale jdu an záchod :D

86.) Jaká nejhorší věc se ti kdy stala?
Myslím, že to byl zánět mozkových blan, na který mi přišli tak pozdě, že jsem to málem nezvládla. Ten pocit, když vy máte neskutečné bolesti, přestáváte vidět a všichni doktoři si myslí, že jste simulant...a vy s tím enmůžete nic dělat. Ten pocit, když se bojíte, že umřete a ne proto, že je vám teprve deset, ale protože máte malý sourozence a nevíte, co by se stalo s rodiči...a pak taky ten smutek z toho že si říkáte, že jste nedostali ještě ani svojí první pusu a že jí možná už nikdy neostanete. Ale přežila jsem.

87.)Rozbrečíš se snadno?
Asi nejsnáž se všech lidí na světě. Brečím skoro furt, když zpívám, když poslouchám hudbu, když něco vyprávím, když koukám na různá videa (dokonce i ta ne-smutná)...jsem hrozný cíťa a ti, co mě znají to vědí.

88.) Jaký máš pocit z toho, když musíš mluvit na veřejnosti?
Paradoxně vůbec ne špatný. Mám spíš obrácenou trému. K čím víc lidem mluvím, tím menší trému mám. Ale když mám s někým mluvit face-to-face, jenom jeden an jednoho, jsem hrozně nervní, rudnu, strašně rychle melu a koukám úplně mimo, abych se dotyčnému nemusela dívat do očí, protože z toho mám hrozný strach. Asi mám u toho davu takový krásný pocit anonymity, že nemluvím k nikomu konkrétnímu.

89.) Telefonuješ ráda?
NENÁVIDÍM TELEFONOVÁNÍ! Proto se na mě nezlobte, když vám nezvednu telefon, ale jenom napíšu esemesku. Protože ještě horší než s někým mluvit tváří v tvář je mluvit s někým bez toho, aniž byhc ho měla naproti sobě a já nevím, jak se tváří, jak reaguje a nastává hrozně trapné ticho.

90.) Kolik e-mailů týdně obdržíš?
Co se týče spamů, počítá se to na stovky. Přímo mířené maily dostávám hrozně málo, většinou tak jeden za dva týdny od penfrienda Shinga.

91.) Kdyby o tobě točili film, kdo by sis přála, aby tě hrál?
Já bych si přála, aby mě hrála moje nejoblíbenější herečka, Ellen Page, ale bohužel by se na mě moc nehodila, ale myslím si, že by mě dokázala zahrát docela dobře.

92.)Na co se ptáš lidí, když chceš rozjet zajímavou konverzaci?
Většinou se bojím rozjíždět konverzace, ale když už an to přijde, tak se většinou zeptám na oblíbené knížky, protože i když se tam enchytám, tak se ráda nechám poučit a kdo ví, třeba tak dostanu tip na dobrou četbu!

93.) Chtěla by ses někdy potápět nebo zkusit bungee-jumping?
Obojí moc ráda! Jen u toho potápění, který je možná bezpečnější bych se bála žraloků. Muselo by tam se mnou být deset lidí, co by ěm hlídali a já si to mohla jenom užít bez toho, aniž bych neustále neslyšela hudbu z Čelistí.

94.) Poprala ses někdy?
Párkrát an základce jo, byly to takový hloupý plácaný...a jsem vlastně ráda, že jsem se víckrát prát nemusela, s přeraženým nosem bych vypadala fakt hrozně.

95.) Jaký nejlepší žertík jsi kdy provedla?
Napadá mě stará klasika: Když jsem dala Molly do atlasu ponožku, aby mohla být volná.

96.) Cos dělala o svých 16. narozeninách?
Byla jsem na pokoji na intru a nejspíš jsem uklízela, protože moje narozky vycházely víceméně na uklízecí dny a já většinou neměla jak a s kým svoje narozsky slavit. Tak jsme slavili s kámoši mopem a kýblem s pár panákama jaru.

97.) Jaké povolání je podle tebe "podhodnocené"?
Tím podhodnocením nemám na mysli peněžní ohodnocení, ale něco trochu jiného. A to ěnjaký respekt a vážnost, která by tomuhle povolání měla náležet, ale bohužel s lidmi, které tohle povolání vykonávají spousta lidí už jenom zametá. Mám na mysli učitele. Není pak divu, že ani enmají chuť dětem ěnco předávat, když si někteří "exosti" proti nim můžou dovolit cokoliv a oni s tím nemůžou nic udělat. Dala bych jim mnohem větší pravomoce, klidně i možnost mírně tělesně potrestat, nechávat opravdu dlouho po škole a moct známkovat bez toho, aniž by za každou kouli do školy chodili rodiče s tím, že jste an jejich dítko zasedlí.

98.) Jak bys v rychlosti popsala svou životní filozofii?
Jsi pánem svého osudu, tak neustále nesváděj vinu za své neúspěchy na ostatní. Cokoliv uděláš, ať dobrého či špatného, se promítne do světa, ve kterém žiješ, nějak jím pohne. Tak přemýšlej nad tím, co doopravdy uděláš.

99.) Byla bys radši, aby tě všichni nenáviděli, nebo na tebe zapomněli?
Radši ať mě nenávidí. Protože z nenávisti se po čase často stane ignorace a po ještě delším čase ta nenávist možná vyprchá, alespoň mě se to párkrát stalo. A tak bych možná časem mohla dostat od některých odpuštění a třeba by si mě nakonec pamatovali v dobrém. Ono je všechno lepší, než úplné zapomnění...a to nejsem žádný August Waters.

100.) Kdyby ses dneska dozvěděla, že zítra umřeš, cítila by ses podvedená životem?
Asi trochu jo. Jeden den je moc málo času an to, abych mohla všem, které mám ráda dokázat, jak moc pro mě znamenají. Vím, že jsem an to měla celý život, ale já se to celý život snažím dokazovat a pořád mám pocit, že to nestačí. On asi jakýkoliv čas, který mi zbývá, pro mě bude moc málo...ale když se an to podívám kolem a kolem tak si uvědomuju, že jsem toho v životě zažila mnohem víc, než většina lidí. Mnohem víc krásného.